Skonává se osmá kapitola o svatém Duchu a o svaté Trojici, vše spolu se píše
Dávních mudrcóv propověděnie, žeť nic bludnějšieho nenie, než tuto drželivost u srdci jmieti, ktož chce všeho rozumu dosieci, jehožto žádnými rozumy nemohú obklíčiti. O tom praví všickni staří mistři, že což jest o svaté Trojici psáno, toť jest výše všeho světa rozumóv, ani o tom mohú příklady přirození býti, ani se to móže kterým přirozením dokázati, ani smysly svými toho ohraditi, jedno svú věrú spravedlivú z pravého srdce v duši schrániti. Nebo ta převysoká trojnost tak se v sobě trojí a kterak se v sobě sjednává nebo kterým li činem syn od otce a Duch svatý od otce i od syna pocházie, jakož o tom kolivěk mistři píší, avšakť o tom nikda nemohú konati, ale vždyť to v jedné boží moci to zóstavují, protož toto vždy v pravé vieře držie, Otec, Syn a Duch svatý, toť jest vše jediný hospodin. Protož však dalekými činy pod přikrytými skutky skrytě rozličná podobenstvie divy buoh Otec jest ukázal, jenžť z té svaté trojnosti Duch svatý pocházie, jenžto jako v své postavě božské svú moc světu ukazuje. To ukázanie rozličně se množí podlé těch svatých skutkóv, jenžto se světu ukazují. O tom mluví svatý Řehoř a řka: „Duše svatý, ty s utěšitel každého i dar mocný ot boha, ty s živá studnice tekúcie, ty s oheň hořící i milost boží, proto jsi dar všech svatých daróv, toť jest sedm radostí, ty jsi prst pravice moci božie, ty s jisté slíbenie od Otce boha na tento svět poslaný.“ Protož se tak Duch svatý rozličným dušém pójčuje. Potom praví svatý Pavel apoštol, že jedněm Duch svatý dán jest v múdrých řečech, některým v umění, také druhým v rozumu nebo písem v vykládaní a jiným v bázni, v tichosti, v silnosti, v radě. Protož někdy Duch svatý ukazuje se světu vidomě, někdy také nevidomě.
O tom praví svatý Jan ve Čtení a řka: „Duch svatý, kdež chce, tuť dýchá a hlas jeho slyší, ale nevie, odkud jde anebo kam miení.“ Protož praví, že tak činí Duch svatý, jakožto o hromu jeden mistr pohanský píše, že hrom má takú horkost a moc, jenž móže meči nebo kordu v nožnicích uškoditi a jej na prach spáliti, a nožnicím nic neuškodí, pro nic také móže penieze v tobolce spáliti, a tobolce nic neuškodí, rúcho na člověku spáliti, a člověku nic neuškodí. Takež jest dar Ducha svatého,
