řeka, ješto svatý Jan v nie křtíše lidi, kteříž k němu na tu púšť přicháziechu. Potom, kdyžto Ježíš bieše ve třidceti letech vstáři, v tej řece pokřtil se jest sám od svatého Jana, nikomému jest nepověděl. Na tej púšti když jest svatý Jan viděl Matku boží a svatého Jozefa s milým Ježíšem, velmě se radováchu oni i také svatý Jan, tehda pokorným srdcem před Jezukrista padna, jemu se, spěv ruce, pomodlil. Potom tu odpočíváchu, syrového zelíčka pojiedajíc a na to se dobře studené vody napíjiechu. A odtad již vstavše, tu svatého Jana ostavichu, přes tu řeku Jordán přejidechu i přibrali se ihned k svatéj Alžbětě, svatého Jana mateři, a tuť sú sebe mile uzřeli. Pak odtud brali sú se do města Nazareta. A tu se již k nim sebrachu staří a rozliční přítelé sestry Matky božie, milé jim dávajíc vítanie a jich se zdraví radujíc a toho milého dietete snažně hlédajíc a chovajíc. Protož ještě i podnes ukazují pútníkóm v tom městě Nazaretu jednu studnici, z niežto Syn boží kotlíkem z své mladosti častokrát vody nabieráše a své milé matce nosil. Protož on to vše pokorně činil, nebo jiného sluhy nejmějíše drahá panna nežli svého milého syna.
Od toho miesta vrácenie z Ejipta až do Nazaretu až bieše Ježíš v jedenácti letech vstáři, nic se nečte ani také tuto píše, by se co tu v těch pěti letech v Nazaretu vedl nebo činil takové věci nebo jest tu pořád pět let v Nazaretu byl,
