jim jest od tebe zapověděno, z tohoto ovoce okusíte li, smrtí zemřete. Protož, aby bylo spravedlivé tvé proroctvie, lidský národ na věčnú smrt jest odsúzen.“
Na tom jest ostalo viece nežli pět tisícóv let. V tom tak strastném času u božím hrozném hněvu kteříž zázraci se ukazováchu, kteréžto na lidi přepuštěni biechu a od boha spadáchu, o tom svědčí svaté Písmo, že buoh promluvil a řka: „Želeji toho, že jsem kdy člověka stvořil.“ V tom hněvu jednoho dne čtrmezcítma tisícóv lidu zahynulo, druhého času deset tisícóv lidu u brzkosti oheň z nebes jest spálil. Tehdy také diábli svú vólí v lidi vstupováchu, protož také hlad a mor a rozličné rány na lidi přicháziechu. Potom když jest přišla potopa, veškeren svět potopila. Potom po těch časiech Milosrdenstvie jest před buoh předstúpilo i poče pokorně mluviti a řkúc:
Tuto milost božská radí
„Hospodine milý, již to vizi, že se dlúho rady své Spravedlnosti držíš, pro nižto na své stvořenie velmi hněváš. Také jest již tomu dobrý čas, aby se již rozpomenul na svú milost, neboť jest nade všeckno tvé stvořenie. A když milost v tobě bydlí, kterak to móže býti, by se někdy nesmiloval? A která tobě odtad chvála přicházie, že, jsa všemohúcí hospodin, nad hubeným se stvořením mstíš? Voliv sobě milé sluhy, kterýchžto srdce duchem svým osvěcoval si, jimžto svatá tajemstvie u budúcích časiech zjevoval si, a v žaláři temném držíš je. Tu Izaiáše, Davida, Jeremiáše i jiných prorokóv zapomenul si. Tu také držíš Mojžíše, s ním s to někdy milostivě rozmlúval, jemuž s to své milosti okem učenie ukazoval. Takež li chceš v svém hněvě na věky držeti? Ne tak, milý hospodine, ale jižť jest čas, aby se nad hřiešnými smiloval!“ Tehdy milý hospodin na Spravedlnost se ozřev, k jejiemu dávniemu promluvení propověděl k milosrdenství a řka: „Zdali zapomene buoh svého smilovánie? Však jest to o mně psáno, že mé milosrdenstvie jest povýšeno nad má učiněnie.“ K tomu Spravedlnost odpovie: „Když jest to tak tvému božství libo, jižť jest čas přišel nad hřiešným se smilovati. Aj toť vzkvetl květ převonný, dievka přečistá, všie šlechetnosti plná, jejiežto jest jméno Maria. Od niežto tělesenstvie, když ráčíš, móžeš přijieti.“ Tehda hospodin, jenž nežádá žádného hřiešného
