hlíny Rvač. Jg.;– túl, toul, z taulu Kom. Jg., v toule i v touli Dobr. Jg.;– týl stsl. tylъ, gen. -u atd., odchyl. díl teyle Beck. 2, 103 a j.;– účel gen. -u atd., odchyl. pevného oučele MalýAmer. 5, 268 a j.;– uzel gen. -u atd., odchyl. v uzli Us. podkrk.;– zevel, na zevly vychá- zeti Koř. Jg., na zevle jíti Ros. Jg.;– živel, nepodobné jest čemu býti (= aby něco bylo) z neživle Tkadl. Jg., živel gen. -u Us. nč.: atd.
Kolísání při domácích substantivech s kmenovým -l je tedy hojné, a proto je třeba vyčísti zejména, která z těchto substantiv jsou kmene tvrdého a tedy patří ke sklonění -o. Patří sem:
a) všecka jména, která jsou původem svým patricipia -lъ, na př. hýřil, gen. hýřila atd., břídil, ďoubal, fňukal, hamtil, chvastal, kaňhal, kecal, klábosil, kňoural, kutil, kýval, míchal, modrchal, mrhal, paťhal, patlal, prášil, stýskal, šantal, šidil, šmejdil, šmejkal, šťáral, ťampal, žvanil, žvástal atp., častá zvláště jako příjmení: Loudal, Dohnal, Doležal, Vychodil, Musil, Sušil, Kvapil, Stejskal, Rozsypal, Roštlapil (z roz-šlapil, se změnou hláskovou zš-št, srov. I. str 494) atd.;– toho původu jsou i některá appelativa znamenající předměty jiné, na př. rozrazil (rostl.), tápal (síť), ohnižil, vodožil, mýval a j.;– a toho původu jsou i pomnožná jména místní Podmokly gen. Podmokel atp., stč. Neosv(t)li nč. Nůsly TomP. gen. Nůsel TomP. 8, 240 a j., ale v nč. Nusle, -í Us.;–
b) tato dálejší (podle slovníku Jungmannova, ale s pominutím slov strojených, zvláště významu přírodopisného, a jiných podobných málo užívaných nebo nedosti zaručených; srov. stejný výčet substantiv -l kmene měkkého v § 71): s konc. -ál na př. bibál piják, nosál, uchál atp. (proti slc. -áľ), anděl (z lat., přejato v době staré, v. výše), -běl (záběl), bol (proti slc. boľ a stsl. bolь gen. -i), brčál, cumel, cval (dim. cvalík), čechel -děl (úděl, záděl), díl (podíl, oddíl, rozdíl), důl stč. dól (údol, padol), drdol, drhol rvačka, dřištál, drmol, hýl ob. hejl, hlahol, -hol (bradohol), homol, horal, hranol, chláchol, chochol, chřástal (ale chřístel gen. -e, v. § 71), -chval (Chval, Bohuchval a j.), jíl, kal (okal, zákal), kel, klamol (kus), kól nč. kůl, -kol (úkol, rozkol), kostel, kostival, košťál, kozel, křepel, kundal (chuchel), stč. kužel, kýl (kýla), manžel, měl, -mil (Bohumil, Dalimil, samomil, vodomil a j), -mol (výmol, podmol, zmol), mozol (proti slc. mozoľ a stsl. mozolь gen. -i), -mysl (Přemysl, Dobromysl, smysl, ob- mysl, průmysl, úmysl, pomysl, rozmysl, výmysl, domysl atp.), omyl, orel, osel, pádel, pahýl, pal (zápal, podpal, rozpal, úpal, výpal), pel (pyl), pipel (komár), pirol (pták), plevel, plápol, popel, posedl, posel, pruhel (pruhly na ptáky), -sil (devěsil, devětsil, posil, všesil), sobo', sokol, suchol (sokol, mor.), -sol (přísol, zásol zasolení), stól nč. stůl, -střel (střelení, výstřel, zástřel, průstřel), stříl (samostříl), stvol, svízel (rostl., z swizelu Háj. herb. 237ᵇ), sysel, šibal, trupel, toul stč. túl, týl účel, úhel angulus, uzel, val, -val, vál, (obal z ob-val, nával, příval, poval, průval, sval,
