zájmeno jь, ja, je a míní tedy zde, že Moravané a Slováci mají gen. její neskloňovaný), a dále dokládaje, že Bohemi ex eo (t. z onoho „relativa“) formant possessivum unius finis gegi (t. j. její), jehož skloňování uvodí na str. 28ᵇ: nom. její, gen. jejího atd. („possessivum femineum“). Snaha nahoře vytčená, podle které má přívlastek bývati co možná souřadný a která v češtině západní přetvořila podřadný genitiv jejie = αυτή,· v souřadné adjektivum její, -ie, -ie, působila však také v nářečích těchto a dala tu vzniknouti zvláštnímu tvaru possessivníuiu jejin fem. jejina neutr. jejino, gen. jejiného, jejinéj atd. BartD. 25 (zlin.), Hatt. slc. 93 (slc., místy), patrné analogií podle adj. possess, matčin, -ina, -ino atp.
V nář. laš. říká se: od jeji matky, a též od jejine matky BartD. 120; pole západního její gen. -ího atd. a východního jejin atd. se tu stýkají.
9. náš, váš, -ě, -e.
404. Kmen zájmena náš jest našo- přehlas. naše- masc. neutr. naša- fem.; a podobně vašo- přehlas. vaše-, vaša-.
V nč. spisovné a většinou i v nářečích je dlouhé -á- jen v jednoslabičném náš, váš, a naproti tomu krátké -a- v tvarech víceslabičných naše, našeho atd. V textech starších bývá -á- také v nom. a akk. dvouslabičných, na př. v HusPost., Pr. a j., ano i v některých spisích ok. r. 1800, na př. otcové náſſi Rulík 31. Tomu učí také Nudož., a podle toho jest ještě v Tomsově mluvnici 1782 str. 222 sl. náſſe a náſſi vedle naſſe a naſſi a také Nejedlý Gr. 213 potvrzuje, že někteří píší náſſe. wáſſe. Živě udržel se ten způsob v Domažlicku: sg. akk. fem. náši, váši Šemb. 15, pl. nom. akk. náše, váše t., za náše peníze Duš. 434. náše hospoda, náši se ptáli chod. 58.
V nář. laš. je zkrácením naš, nikoli noš BartD. 101.
405. Sing. nom. akk. masc. náš. na př. buoh naaſſ EvZimn. 35, ustavitel naaſſ Pror. 24ᵇ, naaſſ spasitel Štít. ř. 114ᵃ, wáš otec Ol. Gen. 31, 7 atd., dosud Us. – Neutr. naše: naſſe kniežě Pass. 315, naſſe zbožie t. 337, waſſe bydlišče Pass. 315 atd.; naſſe, waſſe Beneš. Gramm. 19ᵇ, Drach. 78, Kosa 127, Dolež. 68 a j., Tham 73 atd.; sev.-opav. našo změnou še-šo BartD. 135; jiné našo jest napodobením kmenů tvrdých, našo, vašo BartD. 84 (stjick.), t. 83 (hran., místy); – náše: utěšenie náſe HusPost. 64ᵇ, náſſe dědictví Br. NZák. 150ᵃ, světlo wáſſe t. 12ᵇ náſſe, wáſſe Nudož. 40 vedle naſſe, waſſe t. 35. – Fem. nom. našě, přehlas. z naša; sklesnutím jotace naše; na př. naſſye matka Pass. 290, nádějě naſfye Modl. 58ᵇ, waſſye moc AlxM. 1, 10; naſſe královna Pass. 442 (část mladší) atd., naše, vaše Us.; – náše: dostatečnost náſe HusPost. 107ᵇ odplata wáſſe Br. NZák. 12ᵃ, řeč wáſſe t. 14ᵃ; Blah. 260 píše: náše prosba,
