složeného.Bývá pak toto ký atd. jen v jistých rčeních, jak ukazují příklady:
sg.nom. ký, ká, ké: jaký té črt neb ký Veleš neb ký zmek tě proti mně zbudil Tkadl. 24ᵇ key hřích Blah. 268, ký pak hřích Kom. Jg., keyž čert sem tam nadírá Solf. Jg, ký čert Us. ký parom Hatt. slc. 97: ká lichota Blah. 268, ká střela Hatt. slc. 97; ke čie tělo t. j. ké Pass. 400, vědě ež jsi na to myslil ke czye tyelo t. j. ké čie tělo Pass. Klem. 16lᵇ;
sg.akk.fem. kú: w kuz hodinu Pass. 174, PassKlem. 70ᵇ Krist. 7ᵇ, w ku dobu zloděj přišel EvVíd. Luk. 12, 39, kau lichotu Blah. 268;
sg.gen.akk. kého, kýho: kého čerta Klat. Jg., obyčejně: kýho čerta Us. Jg., kýho ďasa, kýho kozla Us.;
sg.instr. kým, vzato za instr. ke kto, kdo, v. nahoře § 390;
pl.akk. ká: jakož w ka doba vizi BrigF. 22 (stran odchylky v doba v. § 151).
Sg.neutr. ké kladeno bývá absolutivně, srov. co m. který atd., a z absolutiva vyvinul se i význam adverbialní. Na př. rád bych o hřiešiech tuto promluvil, kee jest smrtelný a ke všední Štít. uč. 132ᵃ, ke je čiščie viera Hug. 402, poznaj ke ť jest slovo škodlivé t. 303, tak budu zevena mnohých srdec myšlenie, ke hrdá, ke pokorná, ke ku pravdě pochýlená a ke zatvrdilá Štít. ř. 78ᵃ z těch (lidí) zná hospodin ke jsú jeho t. 142ᵇ, zda-li vie kto, ke j’ jeho otec, než věrú Štít. uč. 7ᵃ, maje poznání ke je zle a ke je dobrě Alb. 94ᵇ, on vecě: ke jest matka má a ke sú bratřie má EvVíd. Mat. 12, 48 atd.; čbáne ke se modlíš utinam Hrad. 130ᵃ, nč. kéž.
7. čъ, čso, co.
393. Kmen zájmena tohoto jest v nom. akk. čь-, shodný se skr. ki- a lat. qui- v ki-m, qui-d, a ostatně če-, shodné zase se skr. ka- m. ke-, gen. kasja atd. Tvary pádové jsou opět jen čísla jednotného, významu pak neosobního. Sem patří také nic a něco, z ni-čьso a nê-čьso.
Sing. nom. akk. pův. čь. Z toho je
č, kde podle pravidla jerového -ь zaniklo, srov. I. str. 166; na př. pocz jsem přišel t. j. po-č Pass. 274, pocz li byl přijěl t., máme-li pocz jěti bojovat Ol. 3. Reg. 22, 15, procz Hrad. 104ᵃ, podeč Brikc. 45, proč, nač, več, zač, oč, seč Us.; těm všěm kteříž nečstných sě nych nebojie, pravděpodobně = nič AlxV. 66; hi toho jinde nyechz viemy, pravděpodobně = něč AlxB. 7, 19; v-ni-ve-č Us., ni-č Duš. 431 (slc.).
K čь- přidával se přívěsek -to. srov. stsl. čьto atd., a z toho je dial. ništ BartD. 42 (hroz.) a Duš. 431 (slc., místy).
Když při čь- bylo dále enklitické -žь, bylo čьžь a z toho je podle pravidla jerového české čež ve výrazích hojně užívaných: pro čež, na-čež, začež, w nywczez Lit. Sap. 7, 8 t. j. v-ni-v-čež z vъ-ni vъ-čь-žь. Tvar
