JAN GEBAUER
DÍL III
TVAROSLOVÍ
I. SKLOŇOVÁNÍ
NAKLADATELSTVÍ ČESKOSLOVENSKÉ AKADEMIE VĚD PRAHA 1960
1. Tvarosloví jest nauka o tvarech neboli slovích skloňovaných a časovaných.
Dělí se v nauku o skloňování a nauku o časování.
2. Skloňováním tvoří se ze kmene tvary rozdílné podle grammatického rodu a čísla a podle pádův.
Grammatickým rodem a číslem jakož i pády obírá se také skladba. Rozeznává
grammatický rod v češtině – a vůbec ve slovanštině a indoevropštině – trojí: mužský (masculinum), ženský (femininum) a střední (neutrum);
grammatické číslo v češtině – a vůbec ve slovanštině a indoevropštině – troje: jednotné (singular), dvojné (dual) a množné (plural); a pádů v češtině – a vůbec ve slovanštině – sedm: nominativ, genitiv, dativ, akkusativ, vokativ, lokal a instrumental; jinde v indoevropštině je krom toho ještě ablativ.
V tvarosloví máme týž trojí rod, totéž troje číslo a týchže sedm pádův. Ale rozdíl je ten, že se stanoviště tvaroslovného jsou pády rozdílné také podle kmenu, rodu a čísla, kdežto se stanoviště syntaktického pády stejného názvu mají pravidla stejná, nechť jest kmen a rod kterýkoliv a číslo kterékoliv; na př. syntaktická pravidla o dativu jsou stejná pro dativ masc., fem. i neutr. a pro dativ jednotný, dvojný i množný, kdežto tvarem jsou dativy tyto rozdílné, dat. jedn. chlapu, rybě …, dvoj. chlapoma, rybama…, množ. chlapóm, rybám atd. Z toho vyplývá, že jest pádův s hlediště tvaroslovného mnohem více, nežli s hlediště skladby; bylo by jich několikrát tolik, kdyby v každém kmenu, rodě a čísle byl každý pád tvaru jiného; ale některé pády jsou tvarů stejných, na př. du. dat. chlapoma, rybama atd. je zároveň du. instr., a proto jest tvarů pádových o něco méně, než bychom očekávali.
Číslo dvojné časem zaniká. V textech stč. šetřeno ho poměrně dosti přísně, v jazyku nč. jsou ho jen některé zbytky; klesnutí toto vykonalo se hlavně během století XVItého.
Ve skloňování přistupují ke kmenům jisté přípony pádové. Které tyto přípony byly původně t. j. ve fasi nejstarožitnější, jíž rozborem grammatickým lze dosáhnouti, hledá a vykládá mluvnice srovnávací.
