blazen ŽKlem. 48, 11, DalC. 21 atd., nč. blázen;– a podobně jest hrozn Kruml. 52ᵇ, ŽWittb. Deut. 32, a hrozen ŽKlem. t.;– mozk, mezh, mezk a mozek, mezek; mozk Kruml. 52ᵇ, Br. Isa. 25, 6 aj., mezh ŽKlem. 31, 9, mezk ŽWittb. t., a mozek nč., mezek Vít. 94ᵇ; způsob starý zachován v dial. mozg BartD. 62 (val.), t. 86 (stjick.), a muzg t. 103 a 109 (laš.), Šemb. 60 (opav.);– nehtek, loktek, drobtek, nehtek DalH. 31, DalC. t., loktek Pulk. 167ᵃ, Wladiſlaw Loktek VelKal. 20 aj, nč. nehétek, lokétek, drobétek Jg.;– stč. domček, korček, kupček, ľubček, mládenček, snopček, starček, statček, súdček, svazček, telček, tolček, zámček, zvonček atp., domczek Lobk. 33ᵇ, Korcžek KolB. 1519, kupczek Štít. uč. 65ᵃ, libček Háj. herb. 222ᵇ, mladenček Háj. 219ᵃ, ſnopezek Ben. Ex. 12,22, ſtarczek Tkadl. 25ᵇ, ſtatczek Krist. 83ᵃ, ſudczek BiblA. Ex. 22,7, ſwazczek Otc. 300ᵃ, telczyek Pror. Jer. 31, 18, wołček Br. 11,19, wožček Háj.158ᵇ, zámček Pref. 10, zwoncžek Ol. Ex. 39, 24 atd.; za to je později -eček, domeček atd., Stoleczek KolEE. 224ᵇ (1625), kramecžek t. 77ᵇ (1707); způsob starý však zachován v příjm. Jenček a v dial. chlapček, sloupček, koušček Šemb. 36 (ob. mor.), kúšček BartPís. 13, chłapček BartD. 62 (val.), 40 (hrozenk.) a j.;– podbradk v Kruml. 41ᵇ jest omyl m. dek;– za pův. nom. blь3skъ2tъ1 je stč. blsket, blſket boží ŠtítVyš. 109ᵃ, blſket Hrad. 42ᵃ, ŽKap. 89, 17 atd., a podle gen. bleskta n blesktu také odchylné bleskt, bleſkt Kat. 58, Koř. Luk. 10, 18, Kruml. 71ᵇ atd.; kontaminací obojího jest pak i blesket, bleſket Prešp. 140, Kruml. 274ᵇ;–za spisovné bratr, smysl atp. je dial. brater, smysel atd., o tom v. I. str. 290;– za vichr dial. vichor slc., vichar chod. 35 je stč. pravidlem vicher; byla tu tedy koncovka -chъ2rь1 a nč. vichr je tedy odchylka analogií podle bratr gen. bratra atd.;– podobně dlužno vykládati také ober, v stč. častěji doložené, ober AlxB. 4, 30, ŽKlem. 32, 16, ŽKap.18,16 aj., vedle obr ŽKlem. 18, 6, ŽKap. 32, 16 atd.
2. Substantiva -nek s pohybným -e- mají gen. -nku atd. Skupené nk měnívá se v ňk, srov. I. str. 375 sl., a odtud dostává se ň tak do nom. a jest -ňek (psáno -něk). Na př. posunek g. posunku, změněno v posuňku, a k tomu nom. posuněk; úplnek a úplněk Jg.; výměnek dial. vejminěk atp.
3. V Puchmajer gen. -majra atd. změněno -aj- analogií zvratnou v -ý-, srov. I. str. 138, a odtud je pak i nom. Puchmýr, -mír.
4. V pl. nom. mění se kmenové -k v c, -ch v š atd., a souhláska takto změněná vniká místy také do pádů jiných. Na př. podle hoch -hoši říká se také gen. hošů, dat. hošům, instr. s hošma Us. podkrk.; podle voják-vojáci také vojáců, vojácům atd. Us. loun.; hošů, kluců, vojáců, hošama, klucama Us. podřip. (sděl. Pav. Váša). Doklady tomu z doby starší jsou: s syrotczymi Šrámkovými KolA. 1515, kdež nom. plur. sirotci vzat za základ pro instr.; na ženské osoby vzhlédání mladicůw zkáza byla
