ob., BartD. 2, 246 (žďár.). malejm klukum t. 2, 225 (han., třeb.), silnejm chlapom t. 1, 52 (dol.); – dial. dobrém, dílem prostřednictvím -ejm, srov. I. str. 539, na př. k rozlicznem neduhóm Mill. 20ᵇ, těm našem novém vozom BartD. 2, 157 (han., slavk.), naším bílém kozám t. 2, 105 (han., letov.) a j.; – dial. obměny za -ém: dobrěm BartD. 2, 136 (han., zábř.), pêknëm sėstrám t. 2, 89 (han., olom.), dobrem t. 2, 49 (han., kojet.); – jiné -ém jest analogií zvratnou, podle výkladu při pl. gen. lok. právě podaného: pánóm Colinſkem KolA. 1512, týmž poručníkóm nadepſanem KolB. 1523.
458. Plur. instr. dobrými, koncovka -ými v masc. a neutr. z pův. -y-jimi, ve fem. vzniklá analogií; na př. městy giny̆mi Pil. a, ſwatými BiblB. Mark. 8, 28 atd., dosud v jaz. spis., dílem také v nářečích: dobrými BartD. 76 (val.), pravými Hatt. slc. 88; – zkrác. dobrymi BartD. 120 (laš.); – vedle -ými bývá ovšem ob. -ýma, a rovněž tak v obměnách koncovky -ými: s ginyma chalupníky KolEE. 199ᵇ (1693), lžiwýma svýma ústy Beck. 1, 411 a j. (tu často), mezi ginýma podiwnýma hromowýma skutky BílD. 40 a j. (často u Bíl.), ginyma podſtatnýma důvody Seel. 60, dobrýma BartD. 2, 2 (saz.), t. 1, 25 (zlin.); – dial. obměny za -ými, -ýma: dobrŷjma t. 2, 267 (jemn.), zkrác. dobryma t. 2, 99 (han., vyšk.), t. 1, 120 (laš.); – dobrajmi, z -ými: s nedoſtoinaymi Comest. 35ᵇ, kušemi napatajmi Wint. 113 (z r. 1532), lukami Thomkowaymi KolČČ. 47ᵇ (1544); – dobrejmi, -ejma, z -ajmi: cedulemi rzezaneymi KolČČ. 14ᵇ (1542), lukami ſſpitalſkeymi KolČČ. 47ᵇ (1544), mezi jinejmi Slav. 35 a j., před jinejmi ŽerKat. 11, mnohejmi psaními t. 44 a j. (tu často), kráſnegmi Rosa 107 (ve vzoru, vedle -ými), dobrejma Us. ob., BartD. 2, 246 (žďár.), malejma klucima t. 2, 225 (han., třeb.) a j., silnejma chlapama t. 1, 52 (dol.); – dial. dobrémi, -éma, dílem prostřednictvím koncovky -ejm-: horami welikemy Mill. 22ᵃ, s drahemi kameny t. 26ᵇ, rozlicznemy nástroji 34ᵃ, s welikemy perlami Mand. 67ᵇ, s ginemi ciesaři t. 68ᵃ, s takovémi penězmi Koz. 404, dobréma BartD. 2, 215 (han., třeb.), novéma vozama t. 2, 157 (han., slavk.), dóbrëma t. 2, 78 (han., olom.), dobrëma t. 2, 50 (han., kojet.).
Kmeny s -a- přehlas. -ě-
459. V sing. lok. masc. neutr. dobřiem, v dat. lok. fem. a du. nom. akk. fem. neutr. dobřiej a v pl. nom. masc. dobří je koncovka měkká. Adjektiva, která mají slabiku předcházející měkkou s -a-, budiž toto původu jakéhokoliv, mají tu pak přehláskou -ě-. Ale analogií vznikají mnohé odchylky, jednak přehláska se ruší, jednak se přejímá také do tvarů jiných. Doklady toho patrné a jisté vyskytují se jenom v jazyku starším, a tu zvláště při adjektivu svatý, s -a- za -ę-, svęt-, na příklad
