Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<559560561562563564565566567>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

podle vzoru tohoto: ryzye zlato AlxV. 624, ryzij zlato Alxp. 112, ryzyeho zlata Pror. 10ᵃ, ryzieho zlata Kruml. 21ᵇ, Baw. 210, ze zlata ryzijeho Alxp. 64 atd., nč. ryzí zlato, ryzího zlata, ryzí povaha atd. Us. spis.; ale časem vznikají novotvary podle vzoru tvrdého: ryzá barva Br. Jg., barvu ryzou Jg. V Kat. 42 psáno: ryze zlato, a v NRadě 864: w ryzem zlatě; to může býti tvrdé -zé-, a také -zé- m. -zie-. – Že adj. drzý stsl. drъzъ má naopak novotvary podle pěší, je pověděno v § 460. – Srov. s tím se vším kolísání mezi vzorem tvrdým a měkkým při kmenech -z ve skloňování jmenném §§ 71, 3 a 184, 3.

III. Složené skloňování adjektiv kmene -ьjo (-ьje), -ьja.

Vzor boží, -ie, -ie.

Adjektiva tohoto kmene jsou většinou významu possessivního; na př. boží psl. božьjь = τού &iov, a vedle toho ovšem též ftiīos. Podobně ptačí ovčí, muší, lví, rybí, psí, kozí atd. Srov. Mikl. II. 62 a 64. Jenom několik jich významu possessivního nemá: diví, velí, třetí, pův. -ьjь.

Possessiva nyní nejvíce oblíbená -óv, -ova, -ovo a -in, -ina, -ino zachovávají si velikou měrou skloňování jmenné: králův gen. králova dat. královu atd., matčin gen. matčina dat. matčinu atd., srov. § 233 sl. Touž vlastností vyznamenávala se také possessiva kmene -jo, -ja: Boleslav́ gen. Boleslavě dat. Boleslav́u (masc.) nebo Boleslavi (fem.), srov. § 287 sl. Podle toho smíme se domnívati, že adjektiva possessiva vůbec nepotřebovala tou měrou postpositního členu, jako adjektiva jiná, a že touto syntaktickou vlastností ubránila se pak ovšem i sklonění složenému; smíme se domnívati, že vlastností tou vynikala adjektiva possessiva všeliká, tedy také adjektiva, jako je boží.

Ve stsl. bylo tak skutečně; adjektiva božij atp. mají tu skloňování z pravidla jmenné, a jenom zřídka složené, srov. Mikl. III² 17. Doklady toho jsou tu bezpečné a zřetelné, poněvadž tvary složené se nestahují a rozdíl mezi tvarem jmenným na př. sing. nom. akk. neutr. božije a složeným božije-je patrně se jeví.

Jak bylo původně v češtině, nevidíme zřetelně z tvarů dochovaných. Ty mají dílem podobu sklonění složeného, na př. gen. božieho, dílem se mohou vykládati ze sklonění jmenného i také snad ze složeného, na př. sg. nom. akk. neutr. božie mohlo by býti tvar jmenný = božьje, anebo složený = božьjʼe-je. Vzhledem však k věcem právě připomenutým, že totiž adjektiva possessiva vůbec se drží sklonění jmenného a že v stsl. se to zřetelně vidí zejména též při adjektivech kmene -ьjo, -ьja, mám za to, že skloňování adjektiv těchto bylo také v češtině kdysi z pravidla jmenné. Časem však věc se změnila: v pádech, kde tvar jmenný se nelišil

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 8 měsíci a 24 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).