Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<553554555556557558559560561>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

plur. nom. pěší

pěšie,

pěšá, -ie,

akk. pěšie,

pěšie,

pěšá, -ie,

gen. lok. pěších

pěších

pěších

dat. pěším

pěším

pěším

instr. pěšími

pěšími

pěšími.

Jiné ještě obměny koncovek uvedeny jsou v §§ následujících.

Výklady a doklady ku pádům jednotlivým.

Sing. nom. akk. masc. pěší, koncovka z pův. -ь-jь; na př. pozzledny̆ byl ješče dietě Jid. 16, hlas wolagiczy Pass. 280, prwnij dar Štít. ř. 3ᵃ, naywyſſij kněz t. 12ᵃ, oheň ſpalygyczýý Pror. 22ᵇ atd., dosud Us. spis. i ob.; – místo bývá v době přehlasování ú-iú-í zvratnou analogií -íú: czyzyu učiňen sem ŽWittb. 68, 9, mistr prziezaduczyu Hrad. 47ᵃ, diví se tomu smysl czlowieczyu Pass. 320, srov. I. str. 216 sl., – a v době úžení ie-í bývá touž analogií -ie: wyetczye hřiech Hod. 43ᵇ, welykonocznye hod t. 44ᵃ, naywiſſie král EvVíd. Jan 5, 27 atd., srov. I. str. 221 a zde pl. nom. dobří, -ie § 453; – v nářečích jest také -iej, -ej: hlas rzkuczyei EvOl. 215ᵃ, hovězej dobytek BartD. 52 (dol.), srov. I. str. 214, a zkrác. -i: hurni BartD. 121 (laš.), dnėšni t. 2, 78 (han., olom.); bratr prostředň m. -ní t. 1, 341 (zlin.). – Neutr. pěšie, koncovka -ie z pův. -e-je; na př. bydlo zztwŭczieePil. a, zwlaſczye utěšenie Pass. 628, nyzſſýe skrze wyſſýe sebe má zpořiezeno býti Štít. uč. 67ᵃ, horucye peklo OtcB. 153ᵃ atd.; – sklesnutím jotace ; – dochováno dial.: inšie pole BartD. 46 (lhot.), inšje dzjéca t. 42 (hroz.), slc. staršie; – zúžením : pěší Us. spis. i ob.; dial. -ej: telecej maso BartD. 52 (dol.), zkrác. -i: dnėšni t. 2, 78 (han., olom.).

Sing. nom. fem. pěšá, koncovka z pův. -a-ja, nedochována v textech starých; v nář. vých. jest dílem zachováno, dílem analogií nově uvedeno: inšia řeč BartD. 46 (lhot.), inšja žena t. 42 (hroz.), prvňá t., staršia Hatt. slc. 89; – z toho dial. -o: pěknějšo ruža, inšo řeč (nom.) BartD. 101 (laš.); – přehláskou -ie: (ielenye gora Reg. I. r. 1241, je snad podle boží § 294), studnicě tekucye Pass. 331, naywyſſije velebnost Štít. ř. 17ᵃ, brziezye laní poběže OtcB. 139ᵃ, hrzyebiecze nemoc ChirB. 43ᵇ atd.; – sklesnutím jotace : laní brzieze poběže Otc. 381ᵃ; – zúž. : ty naywissy lásko Sequ. 363, o (ty) nayblahoslawenyeysy swietlosci t. 362 atd., dosud Us. spis. i ob.; – zkrác. -i: dnešni BartD. 2, 78 (han., olom.). – Akk. fem. pěšú -iú, , koncovka z býv. -u-ju a toto z pův. -ą-ją; na př. horſſu vnadu AlxH. 6, 13, – drusnyu vóliu svD. 72, obět hlaſonoſſiuciu ŽKlem. 17ᵇ, krev naſſlechetnyeiſſiu t. 128ᵇ, wieczſiu bolest UmR. 149, naykraſſyu ladu DalC. 13, – horſy vnadu AlxV. 1923, wyetſſý núzi Štít. uč. 70ᵃ, smolu horzyczyy Pror. 25ᵃ atd., dosud Us. spis.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 25 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).