AlxB. 2, 26, očima z korzen vyplakalýma Hrad. 53ᵇ, z korzen bude vyvrácen ŠtítBud. 211, z korzen vyvrátiti ChelčP. 110ᵇ, t. 133ᵃ, vepř (vinnici) z korzen vykopal t. 60a, z korzen funditus Ben. 4. Esdr. 16, 11, že chtí Prahu z kořen vyvrátiti Háj. Jg.; vrata otvořena do korſen AlxB. 4, 12, do korzen BrigF. 76, dvéře do kořen, do kořán otevříti Us. Jg.; v dial. do kořeň BartD. 67 (val.) vzniklo -ň z pádů jiných; do střmen nohy vkládá Hom. Jg. – -ení, stsl. -enij, podle ĭ-kmenů: kamenj nabrav Br. Gen. 28, 11, kořen rozdělen na mnoho drobných kořenj Háj. herb. 136ᵃ, z kamenj takových Seel. 148, kdyby nebylo těch kamení Us. podkrk. – -óv atd., podle mužsk. o-km.: pět pramenow DalC. 5. ze tří pramenow Ol. Ekkl. 4, 12, dvanácet kamenóv As. 67, těch kamenuov ChelčP. 209ᵃ ołtář z kamenů Br. Deut. 27, 5, z korzenow BrigF. 52 atd. hřebenův, kamenův atd. Us. – -ňů: kameňu chrom. 274, kořenů Btch. 269.
Plur. dat. kamenóm atd., podle o-km. stč. a Us.; v nář. vých. -ňom, kameňom chrom. 274, kořeňom Btch. 269; -ňám, kořeňám t.; proti stsl. kamenьmъ, podle ĭ-km.
Plur. lok. stsl. kamenьchъ, podle ĭ-km. Také nč. kamenech, plamenech atd. Us. je podle ĭ-kmenů, ale až z doby novější; v době starší byly tu tvary -iech, -ích, podle o-kmenů, na př. w prameniech Comest. 3ᵇ, v svých pramenich t. 4ᵃ, o kmenijch Háj. herb. 383ᵇ na těch kamenjch Br. Deut. 27, 8, gelenjch Dolež. 37 atd., a teprv když místo lok. chlapiech se ujímá novotvar chlapech, přicházejí také tvary kamenech atp. do obyčeje. – V nář. východních -ňech: kameňech chrom. 274, kořeňech Btch. 269; -ňoch, kořeňoch Btch. 269 (dbeč.), Dolež. 37 slc.; -ňách, kořeňách Btch. 269.
Plur. instr. kameny, podle o-km., na př. třmi prameny DalC. 82, silnými korzeny ChelčP. 22lᵇ, dvanácti kameny Vel. Jg., hřebeny, kameny atd. Us. – -nmi, kamenmj Beck. 2, 34 a kameňmj tamt., gelenmi Dolež. 36; tvary tyto shodují se se stsl. kamenьmi podle ĭ-km., ale jsou opět až z doby pozdní a jen u spisovatelů neumělých, kteří píší také obrazmi Beck. 1, 170, šatmi t. 3, 46 atd., v. § 40, 2; – -ami, -ama, podle a-km., v nář. ob.: kamenama Us. ob., prameňama BartD. 356 (dol.) a j., pramyňami t. 363 (frýd.); – v nář. vých. -ňema (podle nom. akk. -ně=-ňe), -ňama: kameňema chrom., 274, kořeňama Btch. 269 (dbeč.).
Jiné výklady ke skloňování tomuto.
356.1. Kromě substantiv vyčtených v § 352 patří do třídy této v stsl. také srъšenь, stepenь. strъženь; v č. jsou jména ta ve sklonění jo-kmenův. sršeň, stupeň, stržeň, gen. -ně atd. Us.‚ ſtrzzen vnitřní medulla Štít. ř. 94ᵇ, tomu ſtrzeny vnitřniemu t. atd.
2. Jak jiná substantiva odtud do sklonění -o a -jo přecházejí, bylo ukazováno
