smiešen s sádlem Rhas. 36, libra rtutu Otc. 14ᵃ, o rtutu ješto slove živé střiebro ŠtítOpat. 409, přilož rtutu Rhas. 83, vezmi rtutu t. 106, mrkev lesná ſ rtutem t. 36, s rtutem t. 89 a 106.
ručest fem., gen. -i stč.; na ručest Us. spis.
rukovět, -věť, fem., stsl. rąkojętь. Na př. w rukowiet Ben. Ruth 2, 16, rukovět Vel. Jg., Rosa Jg., Dolež. 22, Tomsa 57, Dobr.² 60, t. 180, Jg. Sl.; rukověť Us.
siet, sieť, fem., stsl. sêtь. Na př. siet LAl. d, svatý Petr roztáhl ſijet Štít. ř. 66ᵇ, ſyet Pror. Isa. 19, 8, ta ſíet HusPost. 82ᵃ, ſijet Lact. 209ᵇ, ſýt Br. Ezech. 12, 13, t. 17, 20, ſyt Tomsa 57; ſýť Br. Ezech. 32, 3, ſýť Rosa 54, ſyť Nejedlý3 34, síť Čel. (1830) 34; síť i sít Jg. Sl.; – ktoż v také ſieti neupadne Hrad. 99ᵇ, rozprostřětež ſiety své Krist. 34ᵇ, diábel zlécel jest ſieti HusPost. 81ᵇ, púščějíc ſyeti své u moře Koř. Mat. 4, 18, Syeti k lovení ryb KolBO. 36ᵃ (1495), kteříž rozstírají ſýti na vody Br. Isa. 19, 8, ſýti jeho budau zkaženy t. 19, 9; – rzydkymi ſyetmi KolAO. 18ᵃ (1492), ſytmi ryby loviti Háj. 54ᵃ, ſytmi Papr. Ob. 50 a 79, ſytmi t. – Podle dušě: sg. nom. sítě Jg. (bez dokladu), odnětí Syttie KolS. 116ᵃ (1727), ſytie dwie KolCC. 67ᵃ (1565); do sítě atd. Us.
smet, smeť, fem.‚ stsl. sъmetь. Na př. smeť Rosa 88. Užíváno v plur. Na př. aby byly vymietány ſmety Alb. 37ᵃ, ſmeti Kruml. 165ᵃ, ſmety Boh. min. 22ᵃ, Nom. 67ᵇ, Rozk. 85, ſmeti Lact. 146ᵃ, ſmieti t. 152d, ſmeti t. 137ᵃ, smeeti Hrub. Jg., aby ty ſmeti zase odvezli KolD. 11ᵇ (1582), za ſmeti položil si nás Br. Pláč. Jer. 3, 45, smeti pometlami se metau Kom. Jg., smeti Dobr.¹ 74; – smetem Rosa 88; – w smetech Baw. 37, na hnoji a na smetech Vel. Jg., na smetech Rosa 88; – smetmi zasuti byli Pref. Jg., popelem a smetmi Br. Jg. – Podle dušě: pl. nom. akk. smýtě Blah. 349, ſmýtě a všecka nečistota v šátku ostane Háj. herb. 220ᵇ, doudl. smetě Kotsm. 23. Vedle toho vyvinulo se dial. hromadné sg. neutr. smetí Us.
smrt v. -mrt.
snět (ustilago), fem. Na př. ſnět Tomsa 57, Pelzel² 20, Dobr.² 60, t. 180, Jg. Sl.
srst, srsť, fem., stsl. srъstь. Na př. ſrſt krásnú ŠtítOp. 66, ŠtítMus. 74ᵇ, ſſrſt Rozk. 843, ſrſſt Nom. 70ᵃ, ſrſt Ol. Ezech. 16, 7, Mill. 105ᵃ, srst Vel. Jg., Pelzel² 20, Dobr.3 60, t. 180, Jg. Sl.; – místo srsti (sg.) Kom. Jg.; – srsti nebo vlasové Ras. Jg., ſrſti pilos MamV., Srſti sholiti Lact. 192ᵃ; – z ſrſti velblúdových Koř. Mat. 3, 4, z ſrſtij jezevčích Lact. 192ᵃ; – o srstech nepřirozených Ras. Jg.; – srst gen. srsti Us.
stať gen. -i Us. spis., z rusk.; – stč. podstat gen. -i, vedle podstata; na př. jedna podſtat substantia ML. 70ᵃ, pod podſtaty chleba a vína t. 98ᵃ.
strast, fem., stsl. strastь. Na př. ſtraſt má ŽKlem. 22, 5, ztrast
