čest, fem., stsl. čьstь. Tu jsou i některé změny hláskové: za čьst- je čst-, čct-, ct-, srov. I. str. 168, 480 a 520. Na př. sg. nom. akk. chzezt AlxH. 6, 28, chzezzt ApŠ. 52, czeſt ŽWittb. 98, 4, czzeſt Ol. Zach. 11, 10, cżeſt Háj. 357ᵃ a j., čeſt Lomn. Nauč. 8, čest Dolež. 22, Tomsa 57 a j.; Pelzel² 20, Dobr.² 60, t. 180, Koll. (1821) 1, 26, Jg., Pal. 3, 2, 353 a j.; – sing. gen.: což sě chzſti stalo AlxB. 6, 7, ſzthy nemalé AlxH. 3, 18, hospodnie czſty AlxV. 207, mé csty LAl. g, všie chzcty̆ LMar. 17, bvl chzcty zbaven Jid. 35, činem trojie chzcty ApD. d, všie czty Mast. 425, czty zbaviti (někoho) Rožmb. 129, by jim czty neutrhali Štít. uč. 110ᵇ; – sg. dat. lok. we czſty ŽWittb. 48, 21, AlxV. 313, We czſti ŽKlem. 48, 21, po czſſty AlxV. 65, ke tczſty Otc. 81ᵃ, k velikéj chyzti (jednoslab.) Kunh. 148ᵃ, We chzcty Jid. 125, v hojnéj chzcty Pil. b, na czti in virtute Ol. 1. Mach. 9, 10, we czty AlxV. 300; – sg. instr.: se chzztu AlxB. 5, 5, twú chzctyu AlxBM. 2,43, s velikú chzctyu ApŠ. 117, co muož ſe czty býti Vít. 80ᵃ.
čiest, nč. část, fem. stsl. čęstь. Na př. desátá cžieſt Ol. Ex. 16, 36, dávajiť tobě czéſt jednu t. j. čést t. Gen. 48, 22; část Pelzel² 20, Jg., TomP. 1, 16, t. 19, t. 39 (2) a j.; čásť Dobr.² 60, t. 180, Pal. 5, 1, 188; w cieſti in divisiones ŽGloss. 135, 13, czieſti liščie partes vulpium ŽWittb. 62, 11 atd. Záhy a často vyskytuje se psaní bez jotace: tři czeſty Krist. 55ᵃ, sto czeſty AlxV. 2064, czeſt Prešp. 126, Kruml. 181ᵇ a j.; to nebývá v slabikách dlouhých a proto podobá se, že tu bylo krácení čiest gen. čěsti atd., ve zkráceném čěst- zanikla jotace záhy a analogií byl pak i nom. akk. čest.
čstnost, fem. Tu jsou i některé změny hláskové: za čstn- je čsn-, ctn-, cn-, srov. I. str. 397 a 480. Na př. czſtnoſt AlxV. 889, cztnoſt NRada 1681, czſnoſt Hrad. 4ᵇ, cznoſt t. 115ᵃ, ctnoſt Lomn. Nauč. 58, ctnost Rosa 88, 51, Dolež. 45, Tham⁴ 18, t. 38, Tomsa 57, t 147, Dobr.² 180 a j., Koll. (1821) 1, 25, Jg., atd.; iněkké ctnosť je podle Pelzla² 44 moravské.
čtvrt, fem., stsl. četvrъtь. Na př. cztwrt Krist. 77ᵃ, cżwrt Háj. 247ᵇ, čtwrt Vel. Kal. 88, Tomsa 57, t. 147, Pelzel² 20, t. 44, Dobr.² 60, t 180, Nejedlý3 76, Jg., Pal. 4, 1, 157; ob. čtvrt, doudl. štfrt Kotsm. 23; loket bez cztwrtj (sg. gen.) KolCC. 108ᵃ (1571); diera asa tří cztwrtij lokte veliká Lobk. 114ᵇ; po cztwrtech KolT. 102ᵃ (1626), (sousedé) mají se po cztwrtech (t. městských) povolávati KolŘ. 12ᵃ (1676). Podle dušě: čtvrtě Fryčaj 136 a Nejedlý3 76, tři čtvrtě Us. ob.
děti, plur. fem.; sing. k tomu je dietě neutr.; stsl. dêtę sing. neutr. a dêti pl. fem., atd. Na př. pl. nom. akk. diety virgines ŽWittb. 44, 15, mé dhiethi DalH. 41, diety lwowy catuli ŽWittb. 103, 21 (glossa); někdy masc.: dyeti naſſi liberi Ol. Num. 14, 3, když by ty umřel a děti tvoji Sv. 170, na tom děď i děti tvoji Sv. 171; pl. gen. svých dijetij Štít. ř.
