Seitst. Mark. 4, 10, Rozk. 3387, Háj. 11ᵇ, Koc. 45, Br. Gen. 45, 16, Lomn. Kup. 38ᵇ, Tomsa 57, Dobr.² 39, t. 60, Jg. Sl., Vocel 169 a j.; pověst Čel. (1840) 85, Šafařík Národopis 17.
-vět, závět Jg., Malý, Znovuzroz. 6, 208; stč. beze všie zawyety ML. 41ᵇ (rým: osvěty) nepatří sem.
-vist, nenávist, závist, fem., stsl. -vistь. Na př. nenáwiſt Háj. 101ᵇ, Koc. 12, záwiſt Koc. 216, nenáwiſt Lomn. Kup. 60ᵃ, záwiſt Rosa 51, nenávist i závist Tomsa 57, Dobr.² 60, nenávist Koll. (1821) 1, 81, závist t. II, 71, nenávist a závist i závisť Jg. atd.
vlast, fem., stsl. vlastь. Na př. wlaſt VelKal. 347, Koc. 342, Blah. 65, Tomsa 147, Pelzel² 20, t. 44, Galaš 133, Dobr.² 39, t. 60, Jg. Sl., Čel. (1830) 40, Čel. (1840) 84, Vocel 22 a j.; – vlast i vlasť Koll. (1821) II, 39.
-vrat, súvrat, súvrať, fem. Na př. kus Saúwrati HořovA. 92ᵃ (1689), po Sauwratech KolČČ. 391ᵇ (1565), čtyřidceti záhonóv s ſuwratmi KolB. 128ᵇ (1499).
zět, zeť, masc., stsl. zętь. Na př. sg. nom. zět: zieth mój DalH. 39, zyet mój DalC. t., zeth KolA. 1513, zet KolB. 1524; zet dial. doudl. Kotsm. 17, t. 21, a chodsk. 46; zeť: zeť KolČČ. 51ᵇ (1551), zetť t. 80ᵇ (1547), zeť gener Rosa 54, Dolež. 22, Tomsa 99, Chlád. 27; zeť melius quam zet Jg. Sl.; – sg. gen. akk. zěti: ciesař kniežatóm svého zyety povědě DalC. 39, ot knězě Břěcislava zety czyeſarzowa DalC. 42, u Sſichowa zeti z Vésky HořovA. 4ᵇ (1506), vida Hawla zeti ſweho HořovAA. 66ᵃ (1607); sg. dat. zěti: zyety svému DalC. 42; – sg. instr. zětem: s jeho zyetem DalC. 39, svým zietem Kruml. 481ᵇ, buď zietem královi Ol. 1. Reg. 18, 22, zetem svým KolAO. 1513, zetem jeho HořovAA. 154ᵃ (1675). – Podle oráč: od zetie svého Ben. Tob. 10, 8, KolB. 1523, zetě Chlád. 27 a j., zetiem svým KolBO. 86ᵃ (1497), zetiem ſweym HořovA. 106ᵃ (1577), s tím zetěm Štelc. Jg., zeťové Tomsa 99, dwa zettie HořovA. 131ᵃ (1658), k zeťům Br. 19, 14, s zieti svými Ol. Gen. 19, 14, s zeťmi, besser s zeti NejedlýGr. 142. – Jinou odchylkou podle chlap: sg. gen. zeta dial. doudl. Kotsm. 21 a chodsk. 46, zeta jejího ZbirA. 42ᵃ (1789), zettu svému HořovAA. 206ᵇ (1741), budaucimu zetowy ZbirA. 77ᵇ (1803), zetowe KolAO. 1513, svých zetuw HořovC. 144, zetum svým HořovD. 37ᵇ (1681), mezi zety jeho dvěma KolB. 180ᵃ (1525), mezi týmiž zetj svými HořovA. 129ᵇ (1658).
-zěst, přěžěst, úžěst, fem., stč.; stsl. -žastь. Na př. hrozná przyezeſt AlxŠ. 4, 8, vzzieſt Ol. Ex. 15, 16, t. Am. 4, 6 zwzyeſty DalC. 42, prziezieſti tvé terrores ŽKlem. 87, 17.
žluť gen. -i Jg., slovo nové.
