343. Kmene -ь jsou a sem patří jen ta substantiva na -c, jejichžto -c vzniklo z býv. -kt-, -gt-, na př. noc (z noktь), moc (z mogtь). Všeliká jiná substantiva s koncovkou -c jsou kmene a sklonění jiného, na př. obec gen. obcě (c z býv. tj) atd. –
Jednotlivá substantiva kmene -cь.
moc, nemoc, pomoc, fem., stsl. -moštь. Na př. sing. vok. svěcká moczi Pil. d; – sg. gen. ot nemoczi Pass. 263; – sg. instr. divnú mochu Kunh. 147ᵇ, opásán moczu ŽWittb. 64, 7, s moczu t. 88, 14, moczu ŽGloss. 88, 10, opásali sě moczyu ŽWittb. Ann. 4, přepásal si mě mociu ŽKlem. 17, 40, moczy ŽWittb., t.; – pl. nom. akk. veliké pomoczy činili DalC. 87, všecky nemocy Br. Deut. 7, 15; – pl. lok. u mocech ŽKlem. 19, 7, t. 107, 12, w nemocech Pror. Jer. 2, 24, w nemocech Pen. 2. Par. 24, 25; – instr. nemoczmi Ben. 1. Reg. 5 (nápis). – Podle dušě: w moczych ŽWittb. 89, 10, jeho nemocze (sg. gen.) KolP. 88ᵃ (1772), rozličné nemoce uzdravoval Seel. 172. – Subst. moc mívá také význam multitudo, na př. veliká mocz ryb v sieti zavázla Krist. 110ᵇ, ptactva je taká mocz že odiva Mill. 73ᵇ atd., nč. moc lidí, moc peněz atd. Sklonění jest ovšem i tu náležité: (Pavel) když se je bral s moczy kniežat cum multitudine principum KabK. 10ᵇ atd.; ale attrakcí bývají tu odchylky ve vazbě syntaktické a odtud napohled i ve sklonění: (mívali) pomoci ovcách BartD. 42 (hroz.), s moc penězi Us. ob.
noc fem., stsl. noštь.
Sg. nom. noc. V NRadě čteme: vždy je tam (na nebi) den, nikdy noczi (rým: moci) 1595; je to buď sg. nom. noci, o jakém je řeč nahoře § 315, anebo (méně podobně) sg. gen. v domyšlené větě záporné.
Sg. akk. noc. Jest obsažen také v adverbialních výrazích noc siú, noc sí, nocí, noci = tuto noc. Výklad a doklady viz při sg. akk. zájm. sen § 420.
Sg. gen. noci, na př. ſ welyky noczy Mast. 220.
Sg. dat. lok. noci. Sg. lok. noci jest obsažen také v adverbialním výraze sʼ noci, snóci, vzniklém z bývalého sí noci = v této noci. Výklad a doklady v. při sg. lok. zájmena sen § 422.
Sg. instr. nocú, -iú, -í, na př. dnem i noczu AlxH. 8, 31, přěd weliku noczu Krist. 74ᵇ, dnem i noczy AlxV. 1351.
Pl. nom. akk. noci, po wſſye noczy Anon. 5ᵇ, pl. lok. nocech; novotvar: w nociech Koř. Luk. 21, 37.
Nč. noc gen. -i, plur. dvě, tři noci, nocím, nocích, nocmi a nocemi Us. Tak skloňovalo se také velika noc, na př. na welyku nocz DalC. 37, ob weliku nocz Pulk. 71ᵇ, ſ welyky noczy Mast. 220, až do weliki noczi Mat. 49, weliky noczi EvOl. 249ᵇ, ot welky noczy Otc. 120ᵃ, k welycze
