(střhn, swarte = behaarte Haut, Lexer); pleť neb kuože Rhas. 30, hořčice dává dobrú pleť (sic Jg.), Jg. z rkp. lék.; já olysím pleť (sic Jg.) hlavy vašie t. z rkp. Bel, ta kůže (na hlavě) jestiť tvrdá a sloveť plet Sal. 747, by plť sťata byla Rhas. 24; – o kusu kuože nebo plti Rhas. 38, na dél plti Sal. 211; na plti Sal. 216, blázni jsou plti čisté Blázn.; plti bílé cute nitida t. Jg.; – w plti Rhas. 7 a 17; – tu jě (vlasy) i s plty vytrhniechu Kat. 134, ta panna svú plty lskne t. 150, mezi plti a lbí Sal. 213; – -e- je pohybné, srov. I. 174 a 298. Slovo zastaralé, obnoveno v jazyku spisovném v tvaru pleť, gen. pleti atd.
plst, plsť, fem., stsl. plъstь. Na př. plst Rozk. 2800, Veleš., Ras. Jg. a j.; plsť Dobr.² 60, t. 180; Jg. Sl. klade plst melius plsť; z plſti Mill. 124ᵃ Mand. 72ᵃ; kdo plsti nosí (pl. akk.) Vel. Jg.; plstem pl. dat. Čern. Jg.; kdo w plstech chodí Vel. Jg.
pochoť gen. -i Jg., slovo nové, srov. rus. pochotь.
pověst v. věst.
prst, prsť, fem., stsl. prъstь pulvis. Na př. ta prſt Blah. 349, prſṫ humus OtcB 150ᵇ nestatčí prſt lidu mému pulvis Ben. 3. Reg. 20, 10; prsť Stauberde klade Dobr.² 60 proti prst Finger; prsť Dobr.² 180, Nejedlý3 31, t. 34, Jg. Sl.; z prſti Otc. 388ᵃ, ať naberu prſti Ben. 4 Reg. 5, 17.
prvoť gen. -i Jg., slovo nové.
pút, púť, fem., stsl., pątь masc. Na př. kterú put Hrad. 110ᵃ, na pút Háj. 72ᵃ, na paut t. 85ᵃ, t. 322ᵃ, paut t. j. pout Tomsa 57, Pelzel² 20, t. 44, Dobr.² 39, t. 60, t. 180, Nejedlý3 76; pout Us. v Čechách vých. a severových. a v doudlebštině Šemb. Dial. 27, Kotsm. 23; puť Baw. 185; Jg. Sl. klade pout i pouť; pouť Galaš 432, Koll. (1821) 2, 79, Čel. (1830) 4, t. 5, Fryčaj 136, Vinař. 158; – púti t. j. púti peregrinationis ŽGloss. 118, 64, na cěstě této puty Modl. 33ᵇ tři dni puti Mand. 38ᵃ; – puty t. j. púti itinera MamV., pauti aby se nebránily Pal. 3, 2, 367; – po putech sě túlati Otc., po pautech chodí Háj. 235ᵇ.– Nč. pout, z pouti atd. Us. – Podle dušě: pl. nom. akk. pautě Kom Jg., Nejedlý3 76, vydání na pautie HořovC. 151 (1758), dat. ku poutím TomP. 3, 447. – Vedle toho jest i masc. pout gen poutu (dial.).
ratolest v. letorast.
řit, fem., stsl. ritь. Na př. rzyt Mast. 75, Roh. 182ᵃ, rzyth Mast. 318; řit Tomsa 57, Pelzel² 20, Dobr.² 60, t. 180, Jg. Sl.; také mor. většinou řit BartD. 15.
-rost, porost gen. -i Jg. slovo nové.
rtut, rtuť, fem. Na př. rtut MVerb., Synon., Vít. 11ᵃ Rozk. 72, Puch. 16ᵃ a j., rtud Diefnb.; rtut Tomsa 57, Pelzel² 20; rtuť pokládá za moravské t. 44; rtuť Vel. Jg.; rtuť Dobr.² 60, t. 180; rtuť, rtuti Jg. – Podle dušě: ze rtutě Us. – Vedle toho jest i masc. rtut, rtutu; rtut
