noczy Štít. uč 120ᵇ, 136ᵃ, po welyczie noci Pass. 251, 391, po welyczye noczy Alb. 55ᵇ, přěd weliku nocyu Krist. 74ᵇ. Místo velika noc jest později veliká noc; subst. noc skloňováno i zde náležitě, na př. druhau Welikaunoc Har. 2, 288, po Welikénocy t. 289, do weliké nocy Beck. 3, 473, o weliké nocy t. atd. Také složenina velikonoc, která se tu též vyvinula, skloňována náležitě, na př. ot velikonoci Zák. sv. Ben. Jg., k velikonoci ČernZuz. 276, po velikonoci Let. 634 a Br. NZák. 235ᵃ. Za singular velikonoc vyvinul se však plural velikonocě podle vzoru dušě, jako bylo vánocě, hromnicě, letnicě, v. § 184 č. 8.
pec, fem., stsl. peštь. Na př. pecz ohňová ŽWittb. 20, 10, z horúcie peci Modl. 121ᵇ, do peci Koř. Mat. 13, 42, s peci Baw. 114, do peczy Lact. 202c, z pecy železné Br. Jer. 11, 4, do prostřed pecy t. Dan. 3, 6 a j., pl. akk. pecy bořili Háj. 22ᵇ, při peczech HořovC. 70 (1687). – Podle duše: pecze k pálení cihel nedodělávají KolEE. 75ᵃ (1590), od pece KolEE. 124ᵃ (1734), z pecze ZbirA. 60ᵃ (1792), do pece Us. Jinou odchylkou je subst. toto masc.: vstaň z peca Suš. 12, pod pecem, za pecem t. 197.
věc, fem., stsl. veštь. Ve Štít. ř. bývá často viec- m. věc-.
Sg. nom. akk. věc, na př. která wiecz Hrad. 36ᵃ, protivnú wyech Túl. 12ᵇ atd.
Sg. gen. věci, na př. převáživ (sě) své wieczi AlxH. 9, 21, nč. věci. Sem patří též adverbialní výraz všie věci (= cele, srov. střhněm. allerdinge = gänzlich, durchaus); na př. ješto (vdova) wſſye wyeczy jest osiřela Štít. uč. 52ᵃ, bychom se jemu wſſye wyeczy líbili t. 31ᵃ, wſſye wyeczy neviem co čině t. 150ᵇ, když (lidé) wſſye wyeczy jako skot bez rozumu nezemrú t. 153ᵃ, nemá se ižádný tak wſſye wyeczy poddati práci t. 52ᵃ, by (lidé nedbalí) nebyli wſſye wyeczy odlúčeni toho pokrmu t. 120ᵇ, ten duom wſſie wieczy byl otevřen BrigF. 74, neostal jsem jich wſſie wieczy t. 139, (pokora) jest wſſie wieczy nynie opušťena t. 141, biskup wſſie wieczy táhne k světu Brig. 100, v jehož tělu i duši wſſy wieczy panuje diábel t. 51, když ta lodí wſſie wieczy jest připravena Troj. 7ᵇ, střelec (půl člověka a půl koně) obličej jmějieše podobný k člověku wſſie wieczy t. 135ᵇ, (ochechule) dole wſſie wieczy rybí zpuosobu mají t. 224, kteréž jest nemohla wſſy wieczy odvésti od hrdosti 465ᵇ.
Sg. dat. lok. věci, na př. k wieczy ŽWittb. 34, 23, ve všiej wyeczy AlxV. 2110.
Sg. instr. věcú, iú, -í, na př. wſſu wieczu AlxH. 2, 3, wſſiŭ wiecziŭ Jid. 59, wſſy wyczy AlxV. 1213; – podobnú wijeczíij Štít. ř. 89ᵇ.
Pl. nom. akk. věci, na př. zemské wieci terrena Koř. Fil. 3, 19; – světské wijeczi Štít. ř. 125ᵃ, slyše hrozné wijeczy t. 71ᵃ, kdy ty wijeczy obmyslí kto t. 234ᵃ, mnohé wijeczy přepúštie bóh na ny t. 127ᵃ.
Pl. gen. věcí, ze všěch viecij Ol. Est. 13, 2; – budete-li těch wijeczij
