Rozk. 2044, Straſt Lact. 103c, strast Dobr.² 60, Jg. Sl.; – (Vlasta) dojide veliké ſtraſty DalC. 15; – ſtraſty pekelné ŽWittb. 114, 3.
svest, svěst, fem., stč.; srov. stsl. svьstь soror uxoris. Na př. zwezt glos, soror mariti MVerb.; ſveſt t., swýest socrus Vocab. 183ᵇ, swyest socra Rozk. 2441, MamC. 133ᵇ, ſwieſt socrus MamD. 314ᵇ atd., deveř w ſwieſt ſwu a ſwieſt v deveřě svého (popuzeni budou) EvOl. Luk. 12, 53; – (ti, kdo nebyli příbuzni, manželstvím) budú sobě šířie, svěsti, svakové ŠtítErb. 90.
test (= tchán), masc., stsl. tьstь. -e- jest pohybné a je tedy sg. gen. náležitý cti (m. tsti), dat. cti atd.; vlivem tvaru test vznikají však novotvary: gen. testi, dat. testi atd.; srov. I. str. 179. Na př. Kaifáš a jeho teſt Annáš Hrad. 74ᵃ, teſt socer Ol. Súdc. 19, 3, t. 19, 5, t. Ezech. 22, 11; teſt socer Nom. 68ᵃ, Rozk. 2443, Vocab. Mus. 183ᵇ; teſt Mojžjſſů Br. Ex. 18, 1, test Tomsa 99, Dobr.² 166, t. 167, Jg. Sl.; – v domě teſti Ben. Súdc. 19, 4; – svému czti Ol. Gen. 30, 30, k czti svému Ol. Ex. 4, 18, Apollon czti svému povědě Apoll. 138ᵃ; teſti socero MamB. 12, k teſti Br. Gen. 38, 25, proti teſti svému t. Ex. 18, 7, řekł teſti svému t. Num. 10, 29 a j.; – pl. nom. ctie t. j. tstie Hlah. Tob. 14, 15 Jg.; – pl. akk. abv ctila teſti své soceros Ben. Tob. 10, 13. – Podle oráč: poznal svého czſtie Otc. 46ᵇ, svého cztye Ol. Súdc. 19, 4, cztie svého t. Ex. 3, 1, cztye Šimonova Ev Zimn. 27, svého cztie Mart. 27ᵃ, syn ctě mého Kar. 12; testě Háj. Jg., teſtě svého Br. Ex. 18, 17, testě Dobr.² 166, Jg. Sl.; se cztiem tvým Ol. Sir. 37, 7. – Podle chlap: svého teſta vzal k sobě Griz. 160ᵃ, prosil testa mého Kar. 11, k teſtuom svým ad soceros suos Ben. Tob. 14, 14. Zastaralo.
trať gen. -i Jg., slovo nové.
trest, tresť, fem., stsl. trъstь. -e- jest pohybné a je tedy náležitý sg. gen. trsti (třsti, třti) atd., srov. I. str. 179. Na př. trezt MVerb., AlxH. 8, 20; treſt MVerb., AlxBM. 6, 17, Pror. Isa. 19, 6, Koř. Mat. 11, 7, (čaroděníci) na dvé rozdělili treſt na dlí Mill. 40ᵃ; treſt Nom. 66cRozk. 1573, jako klátí se treſt od větra Ben. 3. Reg. 14, 15, trest Vel. Jg., Rosa Jg., Dobr.² 180; trest i tresť Jg. Sl.; tresť Nejedlý3 34, Pal. 5, 1, 423, TomP. 4, 360; – jedné tržti Ben. Jg.; – v hlavu jeho trzſti tepúce Hrad. 88ᵇ, trzti zlatú arundine Koř. Zjěv. 21, 16; – v skrýši trztij Ben. Job. 40, 16. – Podle chlap: o treſtu (t. třtině) Háj. herb. 36ᵇ. – Zastaralo, v jazyku obecném je za to třtina. V jazyku spisovném obnoveno v tvaru tresť gen. tresti.
trt fem., tření, hádka. Na př. já s tebú (tělo s duší) dávě sobě spolu trty Hod. 86ᵇ (rým: smrti), takový nešlechetník duojde v pekle s čerty trti ŠtítMus., (přípisek na 1. listě, z r. 1457, rým: smrti), abych měl dojíti této trti Máj. sen 116. Zaniklo.
-věst, pověst, zvěst, fem., stsl. -vêstь. Na př. powyeſt AlxV. 939,
