já Jan svůj sem peczet přivěsil, já Oldřich svú sem peczet přivěsil (oboje v rkp. z r. 1407) Jg.; peczet Boh. min. 22ᵇ, peczet Pr. pr. 245, t. 249, t. 250, pečet Háj. 394ᵇ, Br. Ex. 39, 14, Vel. Jg., Rosa 49, Kold.² 3ᵃ, Dolež. 22, Tomsa 57, Pelzel² 20, Dobr.² 60, t. 180, Nejedlý3 31, TomP. 3, 639, Pal. 3, 2, 384, t. 4, 2, 56 a j.; pečeť et pečet Jg.; pečeť Dobr.² 39, TomP. 1, 263, Brandl Gloss. 227 a j.; – sg. gen. purgmistr nemá dáti peczeti žádnému Pr. pr. 245, podle pecžeti mé Vamb. 1637; – du. instr. dvěma peczetma zapeczeten Pass. 369; – pl. nom. akk. peczieti rozdávati Rožmb. 1 (z rkp. archivu Pražsk.), ryty bývají pečeti Br. Ex. 39, 6, pecžetj naſſe KolEE. 306 (1660), pecžeti naſſe KolDD. 172ᵇ (1605), vraceje klíče a pečeti Pal. 3, 2, 354, konšelé přejali pečeti TomP. 4, 232; – pl. lok. o peczetech Hug. 10, w peċetech Háj. 293ᵇ; – pl. instr. s visutými peczetmi ODub. 25, peczetmi KolBO. 1524, pečetmi Háj. 243ᵇ, 288ᵇ, peczetmij wiſutymij KolK. 16ᵇ (1606), peczietmj ſwimj Hořov. 1605 (1716), pečetmi TomP. 3, 535. – Podle dušě: přitištění pecžetě naſſy HořovC. 105 (1718), velké pecžetie (sg. gen.) KolV. 6ᵇ (1768), o peczetiech Hug. 327 (t. j. -tiech, anebo také -ťech), s peczetiemy KolDD. 85 (1685).
pelest, fem., gen. -i Br. Jg.
perut, peruť, fem. Na př. perut Tomsa 57, Pelzel² 20; perut i peruť Dobr.² 60 a Jg.; peruť Dobr.² 39; – vezmu peruti pennas ŽKlem. 138, 9, peruty ŽTruh., t., nad peruty větróv super pennas ŽKlem. 17, 11; na perutech větrových ŽKlem. 17, 11; pod perutmy jeho t. 90, 4. – Podle dušě: sg. gen. a pl. nom. akk. perutě Us. (vedle -i).
pest (chyba), fem.: bez všiej peſty Kat. 130.
pěst, fem., stsl. pęstь. Na př. pyeſt pugnus Nom. 67ᵃ, Rozk. 1965, Vocab. Mus. 184ᵇ, pěst Vel. Jg., pěst Tomsa 57, Pelzel² 19, Dobr.² 60, t. 180, Jg. Sl., Us. Jg.; – sg. gen. až do piezty AlxB. 2, 39, do pyeſty AlxV. 1599; – dám pyeſtyu po tvém lícu Mast. 385; – jej pieſtma tepiechu Krist. 99ᵇ, pyeſtma Hod. 44ᵇ; – pěstmi Kom. Jg. Podle dušě: dvě pěstě Us. ob.
plet, pleť, plť (= vor), fem., býv. plъtь. Na př. plet rates sunt connexae invicem trabes MVerb., plet rates classes naves t., plet classis Boh. 32ᵃ; kteru plet totczyz mnozstwy lodí, překlad lat.; quam classem, z rkp. z r. 1448 Jg.; plet Pelzel² 20; Jg. Sl. klade: plť i plt; místo mostu plt udělati Dobr. Jg.; s křehkou pltí nč. Jg.; de qualibet strue lignorum quae pluthi vulgariter dicitur (plur. nom.) list. z r. 1347, Brandl Gloss. 233; na pltech nč. Jg. (s. v. plť), -e- je pohybné, srov. I. str. 174 a 298. Zastaralo.
plet, pleť, plť (= cutis), fem.‚ stsl. plъtь caro fem. Na př. hi plakáním hi pak tščiciú byla všě pleth jeho zpráhla ApŠ. 156; vajce měkká dobrú krev dávají a krásnú pleth, z rkp. lék. Jg.; plet crinea swart Diefnb.
