Koc. 74, Vel. Jg., Tomsa 57, Pelzel² 44, Dobr.² 40, t. 180, Koll. (1821) 1, 65, Jg., Čel. (1840) 72 atd.: kořist Vinař. 179.
kut, fem.: planýřové, kuti (klády; Kom. Jg.
labut, labuť, též labud, fem.; stsl. lebedь masc. Na př. labut MVerb., llabut t., labut Vít. 94ᵃ, Lact. 282ᵇ, Vel. Jg., łabut Br. Lev. 11, 18, labut Tomsa 57, Pelzel² 288; labuť Br. Jg., Tham4 36, Fryčaj (1820) 133, Dobr.² 39, t. 60, t. 180, Nejedlý3 34, Koll. (1821) 2, 56, Čel. (1830) 154; labut prý melius quam labut Jg.; labud Veleš., Diefnb.‚ slc. labuď; – labuty i čápa cygnum Ol. Deut. 14, 16: – biechu tu ptáci bielí jako labuti Alxp. 134: – podle dušě: sg. gen. labutě Jg., letěly labutě Suš. 411, sg. gen. labutě pl. nom. labutě Us., dial. sg. nom. labuťa BartD. 11 (zlin.).
lat, lať, fem. Na př. lat tegula Nom. 68ᵇ, Anon. 4ᵇ, Lact. 150ᵃ, lat i lať Vel. Jg., lat i lať Jg.; latti (pl. nom.) MVerb. (2), laty Brit., shnijí lati Ol. Ekkl. 10, 18; (peníze) za lati KolCC. 70ᵇ (1567), za lati a krokve t. 51ᵇ (1563); po latech per tegulas EvOl. Luk. 5, 19. Podle dušě: sg. gen. latě Jg.; plur. na latích Kom. Jg., latiema KolEE. 43ᵃ (1718). Nč. lať sg. gen. -ě, pl. latě, latím, latích, latěmi Us.
lest, přělest, fem., stsl. lьstь, prêlьstь. Na př. sg. nom. akk. lest: leſt ŽWittb. 31, 2 a j. przieleſt Hrad. 3ᵃ, leſt Háj. 286ᵃ, Koc. 144, Br. Jg., Lomn. Kup. 32ᵇ, Rosa 49, Dolež. 22, Tomsa 147, Pelzel² 20, Galaš 62, Dobr.² 60, t. 180, klam a lest Čel. (1830) 16, lest Jg., Vinař. 190 a j.; – sg. gen. lsti: beze všie lzſti HomOp. 152ᵃ, Judáš člověk všie prsielezzty Jid. 44, plni lſti Br. Jer. 5, 27; – sg. lok. lsti: u ṕelſty Kat. 188; – pl. nom. akk. lsti: lſti dolos ŽGloss. 49, 19, jazyk skládal lſty ŽWittb., t.; – pl. lok. lstech: o dievčích lstech DalV. 12; – pl. instr. lestmi: starými leſtmi Otc. 3ᵇ. – Odchylka strany jerového -e- jest v sg. gen. prsielezzty Jid. 44. (m. přělsti, stsl. prêlьsti), pl. instr. lstemi HusE. 3, 194, lstmi Pal. 3, 2, 407, srov. I. str. 173; v pl. lok. leſtyech DalC. 12 je krom toho koncovka podle dušě.
letorast, ratolest, fem. (srov. letorasl, ratolesl atp.). Na př. ratoleſt Tomsa 57, Dobr.² 60; (vinnice) rozložila letoraſti své ŽWittb. 79, 12, ratoleſti své ŽKlem., t., listnaté ratoleſti Háj. lᵇ; na ratoleſtech Pror. Dan. 4, 9: ratoleſtmy Ol. Ezech. 31, 3.
lopot, fem., stč. Na př. tak brzo potká je (manžely) lopot jako rozkoš Štít. uč. 37ᵇ, tesknost a lopot ŠtítOp. 330ᵃ, kramol a lopot t. 17ᵃ. jedna li jest lopot ŠtítMus. 5ᵇ, lopoť a tesknost t. 36ᵇ, lopot nejednaká t. 37ᵃ; co práce a lopoti ŠtítOp. 331ᵃ, co je lepoty (m. lopoti) ŠtítMus. 5ᵇ, tělesné lopoty dosti t.: w lopoti t. 36ᵇ; mnohú lopotí sě lepcíc t. 36ᵇ.
lúkot, lúloť, masc. a fem., stsl. ląkotь fem. Na př. lukoth SlovC. 44ᵃ, Vít. 95ᵇ, laukot Lact. 29d, t. 30ᵃ, Vel. Jg., Tomsa 57. Pelzel² 19, Dobr.² 39, t. 60; laukoť Rosa Jg.; loukoť i loukot Jg.; – plur. lukotowe,
