chotě Rosa 52 (prý se říká za fem., proti masc. choť); sg. akk. choti: kterak by sobě zachoval choti svú Tkadl. 33ᵃ, kto má choti, chot jest EvOl. Jan. 3, 29, tu svú choty Orl. 9ᵃ, kdyby ji měl za ſwu chuoty t. 4ᵇ, hledal sem jí sobě za choty t., má sobě zvoliti w choty a przyetelkyny věčnú múdrost t. 143ᵇ.
chrast g. -i, s chrastmi rkp. 1486 Jg.
chut, chuť, fem., nechut a j. Na př. sg. nom. akk. chut, chuť: chut Háj. 3ᵇ, nechut t. 45ᵇ a j., chut Br. Jer. 48, 11, chut její byla jako chut oleje t. Num. 11, 8, chut jeho jako chut kołáče t. Ex. 16, 31, chut Lomn. Kup. 178ᵇ, nechut Koc. 240; chut Žáč. 1, KolEE. 232ᵃ (1709), Tomsa 57, t. 147, Pelzel² 20; Pal. 4, 1, 270, t. 280; chut i chuť Jg., Dobr.² 60, t. 162, t. 180; chuť Galaš 8, Nejedlý3 31, t. 34, nechuť Pal. 3, 2, 412, TomP. 3, 459, chuť t. 3, 326; – sg. gen. chuti: okusiv chuty duchovnie Štít. uč. 98ᵇ, (tělesné) chuti Otc. 159ᵇ, nč. chuti Us. spis., -ě Us. ob. místy; – pl. nom. akk. chuti: všěcky nechuti ListHrad. 1388, chuti Us. spis., chutě Us. ob.
jinovať Us. nč. Jg., gen. -ě m. -i.
kmet, masc., stsl. kmetь. Na př. sg. nom. kmet: starý kmet Hrad. 69ᵇ, čstný kmet AlxBM. 5, 3, t. 6, 32, kmet AlxV. 2241; kmet Dobr.² 166, t. 167; kmet i kmeť Jg., Brandl Gloss. 93; – sg. vok. kmeti: kmeti, radím tobě Hrad. 107ᵇ, kmeti! Lomn. Jg.; – sg. gen. kmeti: od tohoto kmeti Pass. 543; – sg. dat. lok. kmeti: (oba komorníci) dajta té vsi kmety věděti Rožmb. 48; – sg. instr. kmetem, – du. nom. akk. kmeti: ta dva svatá kmeti, uvodí ŠafaříkPoč. ze ŽJK.: – pl. nom. kmetie, kmeté: kmetie jeho senes ŽWittb. 104, 22, kmethee nalezli Rožmb. 34, když sě kmete potázachu DalC. 27; – pl. gen. kmetí: vztěž kmety Rožmb. 250; – pl. lok. kmetech: při starších kmetech Kat. 8. – Podle oráč: sg. gen. akk. kmetě: kmethie vdovcě pohoniti Rožmb. 56, čsného kmetie Hrad. 107ᵃ, kmetie nemúdrého Ol. Sir. 25, 4, až do kmetye Ol. Jos. 6, 21; kmetě Dobr.² 167, Jg.; Jg. má též doklad: skrze kmete totiž po kmetu, omyl; sg. instr. kmeťem: kmetěm Br. Jer. 6, 11. – Podle chlap: sg. gen. kmeta: jednoho kmeta Pr. cís. Jg., kmeta Jg.; sg. dat. lok. kmetu, kmetovi: proti kmetu Pr. cís. Jg. po kmetu cit. Jg.; pl. nom. kmeti, kmetové: kmeti Vel. Jg., kmetowe římščí senatores GestaKlem. 19, kmetové VJp. 56; pl. gen. kmetóv: těch kmetuow Pr. pr. 253, těch kmetóv VJp. 56; pl. dat. kmetóm: bude mluviti kmetom Ol. Jos. 20, 4; pl. lok. kmetiech: vztěž u kmetyech Rožmb. 43, Drahomíř na kmetyech potáza DalC. 27; pl. instr. kmety: že je kmety nalezeno Rožmb. 32, nad starci i nad kmety Ol. 2. Par. 36, 17.
kopist, fem., g. -i et -ě Us. Jg.
kořist, fem., stsl. koristь. Na př. korzyſt Alb. 36ᵇ, Pulk. 75ᵇ, kořist
