33ᵃ; pl. dat. dietem vranovým ŽWittb. 146, 9, ŽGloss. t., k dyetem AlxV. 878; pl. lok. po tvých dijetech Štít. ř. 130ᵇ atd. – Novotvary zvláště v nářečích východních: pl. dat. -om, na př. k dyetom ſwym EvOl. 145ᵇ, podobni jsú dyetom t. 294ᵇ, aby pokrm dyetom přinesl GestaKl. 12–13, ženám i dietom Mill. 118ᵃ, svým dyetom Půh. 2, 254; t. 41; jí a její dětóm t. 39; strýci svému a jeho dětom t. 1, 288; vašim dětům Jg. (z Kyrmezerského), (ublíženo) dietum KolŠ. 131ᵇ (1674); neubližuj dětom Suš. 161, k dzětom Suš. 91, dětom Šemb. 17 (domažl.); děťom Btch. 269 (dbeč.), BartD. 22 (zlin.), t. 71 (val. děťum t. 117 (laš.): pl. lok. -och: děťoch Btch. 269 (dbeč.), BartD. 22 (zlin.), t. 71 (val.); pl. dat. -am: dźoćam t. 136 (sev.-opav.), slc. deťam; pl. lok. -ach, deťach Hatt. slc. 79; pl. instr. -ama, děťama Btch. 269 (dbeč.). – O pl. dat. dětim a instr. dětima v. nahoře § 324 a 326.
drt fem., gen. -i, Konáč Jg.
hat, hať, fem., stsl. gatь agger. Na př. receperunt agros vulgariter hat UrbE. 113, hat saltus Veleš., hath Rozk. 612; hať Jg.; (ty, Maria) střěžeš ny všie temné haty (: máti) Levšt. 151ᵃ; lauku w Hati KolDD. 265ᵇ (1640); receperunt laneum (lán) vulgariter haty (pl. akk.) UrbE. 112 lauka w hatech KolDD. 266ᵇ (1640), w hatech t. 49ᵃ (1659), t. 268ᵇ (1643) t. 45ᵇ (1655), KolU. 45ᵃ (1692); za haťmi KolDD. 225ᵇ (1617). – Podle dušě: nč. hatě, hatěmi Jg.
havět, havěť, fem. Na př. havět Jg. z Koll., havěť Dobr.² 39; dial. doudl. havěď Kotsm. 19 a 23, havěď Us. Bydž. Jg.
hlať g. -i, Jg., slovo nové.
hnilet, hnileť, fem. Na př. jako hnylet putredo ŽKlem. 142ᵇ, hnileť Dobr.² 39; hnyleti řekl sem ŽKlem. 144ᵃ (17, 14). Zaniklo.
host. Je rodu mužského, jako stsl. gostь. Podle pohlaví přirozeného béře se také za femininum, a tu bývá sing. nom. akk. hosti.
Masc. host. Na př. sg. nom. host: přišelť jest hoſt Mast. 45; hoſt Nudož. 26ᵇ a j., Rosa 75, Tomsa 39, Pelzel² 285, Dobr.² 166, t. 167, Nejedlý3 72, Brandl Gloss. 69, t. 70 a j.; hosť Bern. 25 (slc.), Brandl Gloss. 70; – sing. vok. hosti: hoſti! chceš-li vrci krychle Hrad. 125ᵃ, mój milý hoſti Pass. 381, ty zlý hozzty JiDrk. 19, hosti Nejedlý3 72, Jg., předrahý hosti Suš. 57; – sg. gen. akk. hosti: hospodář svého hoſty móž staviti Rožmb. 233, když (hospodář) staví za stravu hoſti t. 235, toho milého hoſty Krist. 106ᵇ, v dóm přivinuti hoſty neznámého Štít. uč. 138ᵃ, mám jednoho hoſty Pass. 476, toho svého hoſti ohřieti chtěl t. 131, hospodář hoſti toho chváli Baw. 272; – sg. dat. lok. hosti: hověj hoſti tomu NRada 1897, na svém hoſty Pulk. 36ᵇ, (kupec) muož své sbožie dáti měštěnínu nebo hoſti Pr. pr. 244, že by se prodal hoſti Br. Lev. 25, 47, hosti Nejedlý3 72, Jg.; – sg. instr. hostem: hoſtem ŽGloss. 103, 23, Jakub hoſtem byl ŽWittb, t., hooſtem jsem býval Ev. Zimn. 17, kdy jsmy tě
