i mluvie to sprostní dědi by jej (měsíc) tehdy gedly wyedy AlxV. 2352. V AlxH. 11, 34 čte se: – dy w zen nemohu, a doplňuje se: vědi v žeň nemohú; doplnění pravdě podobné, ale nejisté.
-věd, -věď v nápověd, opověd, otpověd, přípověd, výpověd, zápověd, zpověd, fem., stsl. -vêdь.
Sg. nom. akk. -věd, -věď; na př. opowyed Štít. uč. 82ᵇ opověd Brandl Gloss. 203, 211, odpowyed Veleš., odpowied Lact. 98c, Háj. 6, t. 9ᵃ, t. 77ᵃ a j., odpowěd Br. Num. 22, 8 a j., Kor. 15, TomP. 1, 196, t. 6, t. 30, t. 4, 25 a j., Pal. 4, 1, 7, t. 145 a j, Brandl Gloss. 191; przypowyed Rozk. 3311; propowyed Rozk. 3312; wýpowěd Br. Dan. 2, 15, t. Deut. 17, 9, t. Dan. 3, 10, t. Jon. 3, 7, waypowied Háj. 27lᵇ, waypowěd VelKal. 140, wegpowěd Kold. 55ᵇ, wýpowěd TomP. 1, 267, výpověd Brandl Gloss. 372; zapowied Háj. 70ᵇ, zápowěd Br. Jer. 36, 5, Brandl Gloss. 381 (2), TomP. 1, 90, t. 281, t. 335, t. 3, 486, t. 4, 470; zpowyed Štít. uč. 131ᵃ, zpověd TomP. 3, 239, t. 368, zpověd doudl. Kotsm. 18; – grammatiky předešlého a na počátku našeho století mají jen -věd: odpowěd, přjpowěd, wýpowěd, zápowěd, zpowěd Dolež. 22, Pelzel² 19, Dobr.² 60 a 180, Nejedlý3 31; – Jungmannův Slovník má v záhlavích odpověd et odpověd, ostatek jen -věd: opověd, přípověd, propověd, průpověd, výpověd, zápověd, zpověd; – pro -věď mám z doby starší doklady jenom tyto: odpovied HusPost. 18ᵃ (vedle odpowied t. 25ᵇ a j.) a odpowieď Háj. 13ᵃ a 82ᵃ (vedle častějšího odpowied 6ᵃ, 9ᵃ, 77ᵃ a j.); ještě u Palackého a Tomka je -věď jen výjimkou, na př. odpověď Pal. 4, 2, 32, TomP. 3, 407, zápověď TomP. 1, 149, proti častějšímu -věd, jehož doklady jsou podány tuto napřed.
Sg. gen. -vědi, na př. potvrď zápowědi této Br. Dan. 6, 8.
Pl. nom. akk. -vědi, na př. odpowiedi dávám Ben. 2. Reg. 20, 19, wýpowědi královy Br. Jg., dané wegpowiedi KolO. 84ᵃ (1768). Odchylkou: zapowiedie KolS. 16ᵃ (1727).
Pl. dat. -vědem, na př. jeho przipowědem KolK. 197ᵃ (1614), k těm przipowiedem KolČČ. 219ᵇ (1554). Odchylkou: proti zapowědim KolŘ. 59ᵇ (1677), o tom v. § 324.
Pl. lok. -vědech, na př. po przypowiedech KolBO. 25ᵇ (1495), po prvnějších przijpowiedech KolB. 173ᵃ (1525), v tolika odpowiedech KolK. 68ᵃ (1612), při odpovědech Kom. Jg., na zpovědech TomP. 3, 217, t. 241.
Pl. instr. -vědmi, na př. zápovědmi TomP. 1, 379.
Podle dušě: odpověď plur. -dě atd. Us. místy.
zed, zeď, fem., stsl. zьdь. Na př. sing. nom. akk. zed ŽWittb. 17, 30, AlxŠ. 5, 3, ŠtítOp. 152ᵇ, Lact. 17c, Háj. 48ᵇ, t. 121ᵃ, Br. Gen. 49, 6, t. Ex. 14, 29, t. Jer. 51, 58, t. Ezech. 40, 5, t. Isa. 2, 15, t. Isa. 30, 13, t. Am. 1, 7, Koc. 208, Nudož. 18, KolEE. 276ᵃ (1706), Tomsa 57 (viz doleji), Pelzel² 19, Nejedlý3 31; doudl. zed Kotsm. 18, t. 23; Jg. klade
