části, většinou je za ně -ď, -dě, -dě, -dím, -dích, -ďmi m. -děmi, a zachovaly se tu tvary -di (sg. gen. a pl. nom. akk.) častěji, než ostatní, na př. k nom. čeleď je v usu spis. sg. gen. a pl. nom. akk. čeledi, ale pl. dat. obyčejně -dím a lok. -dích atd., podle vz. dušě.
340. Některá jednotlivá substantiva kmene -dь:
čeled, čeleď, fem. stsl. čeljadь. Na př. sg. nom. akk. ſceled familiam Hom. Op. 202ᵃ, czeled DalH. 41, Hrad. 16ᵃ, 56ᵃ, Štít. uč. 54ᵇ, 150ᵃ, ŠtítMus. 31ᵇ, 32ᵃ, cželed Lact. 65d; čeled Háj. 2ᵇ, 25ᵇ, 27ᵃ (2), 103ᵃ a j., Br. Deut. 15, 20, t. Gen. 30, 6, t. Num. 26, 12, t. Num. 3, 27, t. Jer. 33, 24, t. Zach. 12, 13; čeled Koc. 299; čeled Dolež. 22, Tomsa 47 a 52, Chládek 45, Pelzel² 19 a 44, Nejedlý3 31; czeleḋ VšehK. 16ᵃ, čeleď Dolež. 45, Galaš 79, Pelzel² 44 (uvodí čeleď jako moravské, proti českému čeled), Dobr.² 180, Nejedlý3 34, Pal.4, 1, 55, t. 5, 1, 198, t. 5, 2, 233 a j.; Jg. klade čeleď i čeled; – sg. gen. kaké chzeledy AlxH. 4, 9, své czeledy AlxV. 1278, té svaté czeledy ML. 49ᵃ, z cżeledi Levi Ol. Ex. 2, 1, čeledi mnoho Háj. 25ᵇ, Br. Gen. 26, 14, z čeledi t. Zach. 14, 7; – pl. nom. akk. vzmodlé sě czeledy ľudské ŽWittb. 21, 28, posadil czeledy familias t. 106, 41, wſſecky ċeledi Br. Gen. 28, 14; – pl. dat. plátna vydána sau cželedem KolČČ. 101ᵇ (1506); – pl. lok. po czeledech Ol. I. Par. 24, 4, t. 5, 7, t. Ex. 6, 14, po ċeledech Br. Gen. 36, 40, w ċeledech t. Ex. 6, 14; – pl. instr. nad čeledmi Glag. 1. Par. 27, 1. – Podle dušě: ode všie čeledě Pass. 122, po czielediech Comest. 88ᵇ.
Nč. čeleď gen. čeledi Us. spis., -dě ob. – O pl. instr. s czeledymy EvOl. 3ᵃ viz nahoře § 326.
hospod, hospoď, masc., stsl. gospodь. Na př. hoſpody vysvoboď duši mú ŽKap. 119, 2, hospodi! Mamm. Jg. Vyhynulo.
-hrad, súhrad, -hraď, fem. Na př. pruty k ſuhradem a plotuom KolBO. 76ᵃ (1497).
hrud, hruď, fem., stsl. grądь; klade se obyčejně v plur. (tak i stsl.). Na př. hrudy Nom. 70ᵇ, král sě velblúda hodi v samé hrudy AlxB. 2, 42, smrt (vsědši na) jeho hrudy Hrad. 145ᵇ vezmeš hrudi z beráncě pectusculum Ol. Ex. 29, 26, držěti bude v rucě hrudy pectusculum t. Lev. 7, 30, skrze prſy neb hrudy Sal. 516; proti nedostatkóm hrudi a žaludka t. j. hrudí Rhas. 183; k hrudem t. 174; na prsech a hrudech Sal. 513; w hrudech Sal. 526; toto místo spojeno jest s hrudmi Sal. Jg., s hrudmi Sal. 773. Nč. hruď gen. hrudi, užíváno jen v sing.
-jeď, újeď, pajeď gen. -i Jg.
kád, káď, fem., stsl. kadь. Na př. kad Boh. min. 22ᵇ, Lact. 53c, Br. Jg.‚ Vel. Jg., otvoři anděl tu kad ML. 19ᵇ; káď Vel. Jg., KolDD. 143ᵃ (1599), Rosa 54, Chlád. 45, Pelzel² 21, Dobr.²60 a 180; Jg. klade kád i káď; gen. z té kady (opravou z kadye) ML. 19ᵇ, z kádi Kom. Jg.; kádi
