a j.; lok. dveřiech, na dwerziech Ol. Deut. 11, 20, we dwerzich t. Gen. 18, 1, Koř. Mat. 24, 33, při dweřjch Br. Ezech. 40, 40; dial. dveřoch BartD. 20 (zlin.); instr. dveřemi, -imi, -ami, -ma: před dwerzemi KolO. 18ᵃ (1697), přivřenými dwerzimj KolAO. 96ᵃ (1631), dwerzma KolU. 10ᵃ (1687), dial. za dveřami Suš. 216, za dveřama Suš. 198 atd. V nář. podluž. jest také nom. akk. dveřa BartD. 29. Srov. § 185 a I. str. 548.
jeř fem. Na př. gyerz Rozk. 1294; gerz ŠtítBud. 36; gerz Lact. 70ᵇ, tu gierz zdvihnúti sobě má KolBO. 177ᵇ (1500), pode jménem jeři Puchm. Jg.
lektvař fem. Na př. ruožená lektwarz Lact. 273ᵃ; ukázal jim lektwarzi rozličné pigmenta Ol. 4. Reg. 20, 13; velblúdi nesiechu lektwarzi aromata t. 2. Par. 9, 1; nebyly sú také lektwarzi vídány t. 9, 9; apotekář udělá lektwarzi chutné t. Sir. 38, 7; této lektwarzy Rhas. 166; s lektwarzmi Ben. 4. Reg. 20, 13. Podle dušě: apatekáři lektvaře strojí Kom. Jg. a Us.
modř fem., g. modři, přidej měděné modři Jg. (z rkp. staršího).
tvář fem., creatura, facies, stsl. tvarь. Na př. příklad všie jiné twarzy Alb. 2ᵇ, diáblovy twarzy Hrad. 100ᵇ, od mé twarzy Pror. Isa. 48, 19, Maria byla twarzy násmědé Krist. 5ᵃ, s twarzy své Ben. 3. Reg. 20, 41, pozdvihl twárzy své t. 4. Reg. 9, 32, bujného vzrostu a krásné twařy Háj. 38ᵇ, od twáři tvé Br. Ex. 23, 29, (člověk) twaržy bílé KolO. 17ᵃ (1697); bych byla vniuž jiné twarsi LMar. 70, Marii všě twarzy chválu pějí Kat. 34, mořské tváři snědly (t. tělo utopené) Pass. 111, přikryla jest hanba twarzy našě facies nostras Pror. Jer. 51, 51, twáři jich odvráceny biechu Kladr. Gen. 9, 23, bili se w twarzi fwe KabK. 35ᵇ, zakryté twářy majíce Háj. 321ᵇ, obrácené majíce twáři k východu Br. Hab. 1, 9, tam twáři své obrátíce Br. Jer. 50, 5; třmi tvářmi ŠtítV. 202. Podle dušě: do twarže KolH. 96ᵃ (1721), náše twárze Ben. 4. Esdr. 7, 35, twáře wáſſe Br. Mal. 2, 3 a j., po twářjch t. Ezech. 1, 6, twarzemi Ol. Bar. 6, 62, tak i Us. nč. Odchylkou: s němými twarzzi Kruml. 201ᵇ, v. nahoře § 326.
zvěř, masc. i fem., stsl. zvêrь, masc. Na př. všeliký zwierz ŽWittb. 144, 16, zwierz ten divoký Otc. 140ᵃ, zwyerz polſkaa Pror. 32ᵇ ta zwierz (t. vlčice) Otc. 310ᵃ, zwierz (t. lev) bojovala t. 399ᵇ; zlá zwierzy Pass. 470; mnoho jiné zwyerzy AlxV. 2318, přělúté zwierfi AlxB. 5, 24, zwyerzy dosti DalC. 2, k lovení zwieřy Háj. 143ᵇ, co od zwěři roztrháno Br. Gen. 31, 39, zwěrzy veliké i drobné (sg. gen.) Vamb. 1637, k zástřelu zwierzy HořovC. 94 (1713), vysoké zwieržj (sg. gen.) HořovAA. 96 (1723); tři hrozné zwierzy Pass. 490, tři hrozné zwyerzy PassKlem. 201ᵃ, odpočívati budú zwyerzy bestiae Pror. Isa. 13, 21, všickni zwyerzy zemščí Pror. Jer. 12, 9, wẛecky zwieři polnie poďte Kladr. Isa. 56, 9, zwieřy sú od boha stvořeni Háj. 449ᵃ. Podle oráč a dušě: mnoho zwiersie Pil. b, dosti zwierzie rozličného Mill. 77ᵇ, při hlúpém zwiersiu ApD. a; v.CisMn. (Egidius)
