mieḋ Lact. 46d, mieď Háj. 79ᵇ, t, 431ᵇ, měď MudrC. 14ᵃ, Br. Ex. 35, 5, t. 25, 3, t. Lev. 26, 19, t. Deut. 8, 9 a j., měď Koc. 388, měď Dolež. 22, Pelzel² 21, Dobr.² 60 a 180 atd.; Jg. klade měď melius quam měd; – z mêdi (sic) Hug. 58, z myedy Ol. Ex. 38, 3, z miedi Háj., z mědi Br. Ex 27, 19 a j. – Podle dušě: z mědě Beck. 2, 211. – Nč. měď gen. -i Us. spis., -ě Us. ob.
pied, pieď fem., stsl. pędь. Na př. pyed Nom. 67ᵃ, Anon 5ᵇ, Rozk. 1244 a 1968, Vocab. Mus. 184ᵇ, šest loket a jednu pyed Alb. 83ᵃ, na pyed rucznu Ol. Súdc. 3, 16, pijed Lact. 25d, Ben. 2. Par. 4, 5, pijed a pjd Ben. Jg., na jednu pijd Háj. 151ᵃ, na pjd z délj a na pjd zſſjřj Br. Ex. 39, 9, pjd Vel. Jg., pijd KolC. 203ᵃ (1589), na malau pid HořovD. 209ᵇ (1703); pjď Žáč. 67, Pelzel² 21, Chlád. 45, Dobr.² 60 a 180; Jg. klade píď i píd; ob. píď; – pyedy zvýš palmi Ol. 1. Reg. 17, 4, puol deváty pijedi Lobk. 109ᵃ, pjdi jedné Br. Ezech. 43, 13, pjdi dłauhoſt a pjdi ſſirokoſt jeho bude t. Ex. 28, 16; – na tři pijedi Lobk. 103ᵃ, tři pijdi Háj. 247ᵇ. – Podle dušě: pidie (pl. akk.) KolAO. 80ᵃ (1656), nč. píď gen. -ě atd. Us.
stred, streď, masc. a fem., zastaralé.
Masc. stred, stsl. strъdъ, skloňuje se podle o-km. mužsk.: ſtred sladký Hug. 60ᵃ, z ſweho ſtredu Ol. Cant. 4, 5, nalí stredu rkp. Jg., stredu medového t., osm dieluo vody a devět stredu Cath. 176ᵃ; ftrdem nasytil si jě ŽKlem. 80, 17, s ſtrdem Otc. 206ᵃ.
Fem. stred. Na př. medová ſtred Rúd. 2ᵃ, která ſtred Mand. 50ᵇ, ſtred jest dobrá Ol. Prov. 24, 23, plovúcie ſtred Ol. 1. Reg. 14, 25, dobrú ſtred Mand. 58ᵇ; částky přesné ſtrdy Krist. 109ᵇ, by sě dušě napojila sladké ſtrdy Rúd. 31ᵃ skrze jméno ſtrdy Hod. 9ᵃ, ſtrdi přehojnost HusŠal. 79ᵃ, ktož jie ſtrdy mnoho Ol. Prov. 25, 27, súdek ſtrdy Otc. 205ᵇ, požádal té ſtrdy jiesti Otc. 135ᵇ, trochu ſtrdi Br. Gen. 43, 11, ſtrzedy i mléka Mill. 22ᵃ; (země) bohatá na ſtrzedy a mléce Mand. 83ᵃ; mlékem a ſtrzedy EvOl. 111ᵃ, mlékem a ſtrzyedy t. 151ᵃ, mlékem a ſtrdij Ol. Ex. 3, 8, ſtrdi a medem Tkadl. 12ᵃ, mlékem a ſtrdij Ben. Jos. 5, 6, mlékem a strdí Lomn. Jg.
V některých dokladech není rod grammatický zjevný. Na př. nad ſtred super mel ŽKlem. 118, 103, aby ssál ſtred z opoky t. Deut. 13, nad med a nad ſtred ŽPod. 18, 11. ſtred a mléko Hrad. 93ᵇ, ſtred sladkosti ML. 7ᵇ, ſtred mel RostlD. 77ᵇ a 91ᵇ.
věd, věď, masc. (?) a fem.; stsl. vêdь fem., scientia, a též saga; pol. wiedź (kouzelnice. Na př. wyed scita Boh. 10, jiná věď (tak píše vydavatel) DalJ. 19 z rkp. V (v nápise druhém): o prazſkey wyedy DalC. 19 (nápis); vědi letí daemones volant (tak říkali Čechové ještě r. 1587, podle svědectví Mat. Benešovského. v. Hanka, Ostatky slov. bohosluž. XX a Jg. s. v.), by jej (měsíc) zníedly wiedy (rým: dědi) AlxH. 11, 38,
