rь.
336. Po r- následovala původně vždy samohláska úzká, -ь nebo -i; od té změkčilo se r- v ŕ, nč. -ř, srov. I. str. 337 sl.
Některá jednotlivá substantiva kmene -rь:
běř, sběř fem. Na př. pohanská zbyerz Kat. 158, vše ſbierz TandZ. 182ᵇ; ot všeliké zbierzi LMar. 58, což jiné ptačie zbierſi AlxB. 5, 25, z prostředka ſbierzy této Ol. Num. 16, 21, od zběři lidu Vel. Jg. Nč. sg. gen. -i a -e Us.
-boř, sboř fem., stč. Na př. ſborz congregatio ŽTom. 67, 31, ſborz turba EvVíd. Jan. 12, 34; křik ptačí zborzy AlxV. 674, aby chodil cěstú lida ſborzy teyto Pror. Isa. 8, 11; přistupte ſborzy lydſke a slyšte t. 34, 1.
debř fem., stsl. dьbrь f. vallis, stpol. debrz Jag. Arch. XII, 151. Na př. debř ohnivá bibl. rkp. Jg.; dibri valles (pl. nom.) MVerb. (podle Aelt. Denkm.). Podle dušě: do Debře, do Dýbře (nom. loci) Jg.
-děř fem., sloup zděřmi stažen (= kruhy) Kron. tur. Jg.
dřvi plur. fem., m. dvři; dveři; stsl. dvьri plur. fem. Na př. nom. akk. dřvi a dveři: neroď prsta mezi drzwy a podwoy klásti DalC. 85, potlúk na drzwy PassKlem. 48ᵇ, Porfyrus drzwy otrazi Kat. 142; já jsem dwerzi Krist. 71ᵃ, dwerzi sě otevřěly Pass. 471, na dwerzy tluku Modl. 111ᵇ, zavřevši komňatné dwerzy Kat. 18, zavra dwerzy modliž sě Alb. 64ᵇ, tlúci na dweřy Baw. 74; jsú tam troje dveři Suš. 146, podívej se za dveři t. 178 (tištěno: za dveří). (Gen. dřví a dveří: u jedněch drzwi Pass. 317, u drzwi Hrad. 25ᵇ, 45ᵇ, u mých drzwy ML. 51ᵇ, ote drzwy Hug. 99, domek nejmá drzwy Alb. 30ᵃ; téch dwerzy Rožmb. 28, ot tvého srdečka dwerzy Hrad. 49ᵃ, u dwerzy Otc. 261ᵃ, vedle těch dwerzij Lobk. 97ᵃ. Dat. dřvem a dveřem: ke drzwem PassKlem. 76ᵃ, Krist. 96ᵃ, k dwerzem Pror. Dan. 3, 93. Lok. dřvech a dveřech: stojě we drzwech Hrad. 26ᵃ, we drzwech Ol. Ex. 35, 17; na drzewech Mill. 96ᵃ; we dwerzech Alb. 37, Lobk. 84ᵃ, Ol. Num. 11, 10, t. Lev. 4, 18. Instr. dveřmi (= pův. dvьrьmi; pro přesmyknuté dřv- nebylo zde příčiny): přěde dwerzmi Alb. 37ᵇ, přěd kostelními dwerzmi Pass. 323, dwerzmi Otc. 131ᵇ, 241ᵃ; přede dwrzmi (sic) GestaMus.87ᵇ. – Novotvary podle vzorů jiných: nom. akk. dveřě, dvéřě, ulož dwerzie pone ostium ŽKlem. 116ᵇ, dwerzye bez klíče Alb. 54ᵇ, dwerzie domové Ol. Ex. 12, 23, dwerzie Otc. 227ᵃ, já jsem dwerzye Koř. Jan. 10, 7, zavra dwerzye t. Mat. 6, 6, před dwerze Lobk. 97ᵃ, dwéře Br. Ezech. 8, 8, dwyrze KolČČ. 116ᵃ (1549), t. 306ᵃ (1566), t. 399ᵃ (1571); dat. dveřiem a dveřóm, ke dwerziem Ol. Lev. 4, 14, ke dwerzym EvOl. 249, k dwerzym (GestaKlem. 259, naproti dweřjm Br. Ezech. 40, 10, ke dwerzom Pass. 218, ML. 111ᵃ, EvOl. 256ᵃ, Koř. Mat. 27, 60, t. Skutk. 10, 17, Otc. 11ᵃ, Lobk. 79ᵇ, k těm dwerzom BrigF. 39, dweřům Br. Ezech. 8, 7, ke dweržum KolU. 9ᵇ (1687), dveřom BartD. 20 (zlin.)
