AlxV. 58, przyezen AlxV. 48, neprziezen AlxV. 105, Hug. 96, Ol. Num. 32, 17, przyezeň Ben. 2. Reg. 3, 12; nejmám ijedné neprzyezny Rožmb. 245, pravé przyezny stvrzenie AlxV. 931, hledá lidské przyezny Alb. 26ᵇ, ode wſy neprzyezny Lvov. 14ᵇ větřík přiezni HusPost. 10ᵇ, učinila sta svaz prziezny Ol. 1. Reg. 18, 3, přiezni dobývaje ŠtítV. 88; aby nebyly neprziezni mezi vámi seditiones Koř. 2. Kor. 12, 20, nepřiezni položím mezi tebú a ženú inimicitias Kladr. Gen. 3, 15. Podle dušě: z prziznie KolCC. 64ᵇ (1564). Nč. přízeň gen. přízně atd.
san, saň, masc. i fem., stsl. sanь draco, též masc. i fem. Na př. potlačíš tu ſſan ŽKap. 90. 13, ſan Slov.Vyšbr., snie tě ſang JiřBrn. 26, rozhněvav sě ſang vypusti plamen naň t. 41 (masc.), on (Jiří) da jiej (sani) v hlavu t. 44, ſang t. 68, Saṅ Kruml. 68, někaká ſaṅ Kruml. 31ᵇ; od ohně té ſany Trist. 61, nezabil-li s’ ty te ſany t. 83, té ſani kněz Kruml. 31ᵇ; ſany dracones Pror. Jer. 14, 6, ſany a štrusové t. Isa. 43, 20. Podle oráč a dušě: pl. nom. ſanyewe puſſtie dracones deserti Ol. Mal. 1, 3; sing. ta saně Trist. 65, on tu sani zabil t. 64, čtyři ſanye Vít. 14ᵃ; nč. fem. saň gen. saně atd. Podle chlap n. oráč: hlavy ſannow draconum ŽKlem. 73, 13, žluč ſannow t. Deut. 33.
sáni plur. fem., stsl. sani plur. fem. Na př. zani traha MVerb. Podle dušě: táhnúti ſanye Mill. 125ᵇ, za ſanie KolBO. 118ᵇ (1498), sáně Vel. Jg., Sanie KolCC. 18ᵃ (1552), brány a Sannie KolEE. 53ᵃ (1734), nč. sáně gen. saní atd.
sien, sieň, fem., stsl. sênь umbra. Na př. syen Rozk. 2818, ſyeň velikú Ben. 2. Par. 4, 9, syň KolEE. 198ᵇ (1681); o nebeská sieni Pass. 85; prostřěd ſieny Pass. 355, sám sem letěl s ſyeny ML. 51ᵃ, miesto fieny Krist. 24ᵇ, do ſyeni Koř. Mat. 26, 3, Ben. 3. Esdr. 5, 47, do ſíeni HusŠal. 2ᵇ, prostřed Syni Háj. 125ᵇ; před ſienhu DalH. 39; we dwú ſyenij Ben. 4. Reg. 21, 5; vejde w ſieni jeho in atria ŽKlem. 77ᵃ, vendeš w nebeſke ſyeny PassKlem 175ᵃ, ML. 21ᵇ z čeho bóh své ſyeny stvořil Kat. 78; w ſienech tvých ŽKlem. 67ᵃ (t. j. sienech), w ſienech ŽWittb. 115, 19 a j., w nebeſkych ſienech Pass. 85, PassDrk. 2ᵇ, w ſyenech PassKlem. 72ᵃ. Podle dušě: malá synie KolEE. 490ᵇ (1732), vyhořela radní síně TomP. 3, 401; do ſynye EvOl. 255ᵃ, do ſyenyeDrk. 162ᵇ, z synie KolF. 5ᵇ (1591), ſýně té Br. Ex. 27, 9; (jsú) ſíenie ſſiroke Kruml. 278ᵇ; w nebeſkych ſyenyech ML. 67ᵃ, ſienyech Krist. 10ᵇ w ſyenych Pror. 52ᵇ, w ſyenijech Ben. 2. Esdr. 8, 16. V Ben. psáno také ſyenech 2. Esdr. 8, 16; t. j. sieňech (ň přejato z padů jiných). Nč. síň gen. síně atd.
stien bylo původně zajisté kmene -ĭ, neboť různé tvary a další obměny tohoto substantiva lze vyložiti jenom z původního stênь. Přechází pak do sklonění -o a -jo, ale jsou také doklady rozhodné pro sklonění -ĭ. Ve sklonění -o a -jo je masc., v -ĭ je fem. Příklady: sg. nom. akk. stien fem., jednu ſtyen přěčrnú uzřěv Pass. 583, nenie ſtiem (sic) ſmrtedlna
