90ᵃ, vidíš drástu w oku bratra tvého a břevna w ocie tvém nevidíš Koř. Mat. 7, 3, bělmo w oczie Ol. Lev. 21, 20, v svém vſſye Mast. 66, na vſſie pravém Ol. Ex. 29, 30, když jest w uſſe bolest Rhas. 66; – instr. andělé vidí boha okem k oku Štít. uč. 68ᵃ; –
plur. nom. akk. (Jachym a Anna) modlitby činiec vznosiesta oka Levšt. 150ᵃ, žačie occa Rostl. (= posed); – gen. peřie jejich krziedl jest plno ok jako zlatých Mill. 49ᵃ; – dat. soci křivé šepty k uchom plodie Kat. 4; – lok. w ociech tenatných MamV.
Sklonění v duale jest toto:
Nom. akk. oči, uši, jako nom. akk. kosti. Na př. oczi moji ŽKlem. 87, 10, oczy moji ŽWittb, t.; potom požeň woczy kdež jej (žalovaného) potkáš t. j. v-óči Rožmb. 207, což zvědie, i w uoczi ť pravdu povědie NRada 1394 (= nč. do očí), z toho je nč. adv. vůči; – vſſy tvoji ŽWittb. 129, 2; wſſy jeho t. j. v-úši t. 17, 7, wuvſſy Pror. 50ᵇ a j. V Pass. 413 psáno: oczyu jako plamen biesta, analogií zvratnou místo oči. Podobná odchylka jest: aby naſye oczye tain nehlédaly ML. 84ᵃ, m. oči. Mikl. III² 359 cituje „oce“ z rkp. XV stol.; doklad nejistý. Nč. oči, uši Us. spis., a tak i v nářečích. Odchylka v dial. rčení v-oča-zdřa. BartD. 116 (opav.) vysvětluje se tím, že je to výraz adverbialní, ve kterém se již nepamatuje, že tu má býti akk. oči.
Gen., lok. očú, ušú, -iú, -í, jako gen. lok. kosťú atd. Na př. mogiu oczu AnsJist., w naſſiu ocziu ŽKlem. 117, 23; w oczyu našiú ŽWittb., t.; nemoc w ocziu Hrad. 143ᵃ; v naší oczij Ev. Zimn. 23; (hřiešník) nechtieše oczij k nebesóm vzvésti Krist. 68ᵃ; w uoczyy vmuv (= v uočí u mú) Pror. 57ᵃ; budú nám w oczij Štít. ř. 169ᵇ, v očí tvých Tand. 62, v očí vašich Ben. Jg.; – (žena) vſſyu nejmějieše DalC. 20, z auſſy Chir. 271ᵃ a j.; u mojí uſſyu Pass. 278; v mú vſſij Ev. Zimn. 4, Štít. ř. 12ᵇ v mých smutných vſſy Kruml. 409ᵃ atd.
V gen. tvar očí, uší z pravidla zůstává. Dialekticky přehláska dílem nepronikla, dílem se zrušila, a jest na př. očú, ušú BartD. 21 (zlin.), t. 31 (pomor.), t. 37 a 42 (slov.) a Hatt. slc. 82; v týchže nářečích je vedle toho také gen. očí, uší. Jinou změnou dial. jest -ej m. -í, do očej, ušej BartD. 52 (dol.). V nář. lašském je koncovka ovšem zkrácena: oči, uši t. 116. Někde pak bývá novotvar -ch: očích, uších t. 69 (val.), t. 89 (stjick.).
V lok. vyvinuly se několikeré novotvary -ch, s koncovkami většinou takovými, jaké kde jsou v obyčeji v pl. lok. vz. moře, a novotvary ty ovládly všeobecně. Na př. w očjch Br. Gen. 28, 8 a j., w uſſich Hug. 412, w uſſich lidu Br. Ex. 12, 2 atd., nč. v očích, uších Us., dial. očách, ušách BartD. 21 (zlin.), t. 31 (pomor.), t. 71 (val.) a j, očach, ušach t. 116 (laš.), očiach, ušiach slc., na očoch, ušoch BartD. 37 (stráň.), t.
