ſweria doy 97ᵃ, t. j. zvěŕa, odchyluje od č. přehlásky. Nč. fem. a významu hromadného, gen. -e atd.
337. České n- se od následujícího -ь z pravidla neměkčí, ani od -e, které z -ь vzniká, srov. I. str. 370 a 371; podle toho zněl tedy sg. nom. akk. původně na př. piesn; z pêsnь, du. dat. instr. piesnma z -nьma, plur. dat. piesnem z -nьmъ, lok. piesnech z -nьchъ, instr. piesnmi z -nьmi atp.
V pádech, kde po n- následovalo -i, nebo dvojhláska praejotovaná, zejména ͥú v sg. instr. a du. gen. lok., měnilo se n- v ň-, srov. I. str. 370, a také kde byl analogický novotvar s -ě, bylo ovšem měkké ň-; na př. sing. gen. a plur. nom. akk. piesni n. piesně, plur. gen. piesní, sing. instr. a du. gen. lok. piesňú, piesniú atd.
Z pádů těchto přejímalo se ň také do ostatních, a byl tudy pak i sing. nom. akk. piesň, sieň. atd., plur. instr. daňmi atp. Toto přejímání dálo se časem. V češtině staré byl dílem ještě sing. nom. akk. -n, neboť tvary přiekořizna, plur. gen. sanóv, subst. básnař atp. byly by nevznikly, kdyby se bylo říkalo odevždy a jenom přiekořizň, saň, básň atd.; ale bylo tu vedle -n již také -ň, dosvědčené písmem v dokladech bázeṅ HusPost. 162ᵃ, braṅ Pr. pr. 259, zzeṅ messis Ol. Lev. 26, 5, bazṅ OtcB. 48ᵃ, żijeżeň Lact. 159ᵇ, ſang (vysl. saň) JiřBrn. 26, 41, 44, 68. Úhrnem: stč. bvlo piesn a také piesň, sien a také sieň atd. Během dalším ovládlo -ň cele, a ovládly spolu novotvary podle dušě ve všech pádech, kde se vzor tento od vz. kost liší. –
Charakteristické koncovky usu starého a nejstaršího byly v čísle jednotném nom. akk. -n, gen. -ni, a ve množném nom. akk. -ni, dat. -nem, lok. -nech, instr. -nmi. Z těch nezachovala se do nč. žádná, jsou za ně novotvary valnou většinou podle vz. dušě, ostatek podle sklonění jiných.
338. Některá jednotlivá substantiva kmene nь:
básn, básň, fem., stsl. basnь. Na př. rozpravili mi baſny fabulationes ŽWittb. 118, 85, baſni ŽGloss., t. Podle dušě: směšnou báſni povídá Machomet Beck. 1, 39, za pravdu nám pravě baſnie NRada 64, pravili mi baſnie ŠtítMus. 140ᵃ, kto baſnie praví Lact. 65ᵃ, baſnyemy fabulis Koř. 33ᵃ; nč. báseň gen. básně atd., dial. básňa BartD. 199 (laš.).
bázn, bázň, fem., stsl. bojaznь. Na př. bazn a strach ŽWittb. Moys. 16, pro bazn Hrad. 45ᵃ (jednoslab.), bazn OtcB. 47ᵇ, bazṅ, t. 48ᵃ; bazen božie ŽKlem. 12ᵃ, bazen ŠtítMus. 39ᵇ; bázeṅ HusPost. 162ᵃ, bazeṅ Baw. 104, t. 106, Bel. 151ᵃ, Ben. 2. Par. 19, 17; ot bazny ŽKlem. 90, 5, beze všie bazny Hrad. 45ᵇ, třebať bázni božie ŠtítV. 8, k zachování bázni HusPost. 6ᵃ, bez bazni Kladr. Ekkles. 5, 5, od bázni božie Ben. Jos. 22,
