Par. 34, 21, knih městských KolČČ. 114ᵇ (1549), knieh dvě stě t. j. kněh Ben. 4. Esdr. 14, 44, mnoho knieh Háj. 343ᵇ, do knieh KolČČ. 399ᵃ (1571), knih VelKal. 64 a j. k knihám Ben. 2. Esdr. 8, 3 a KolČČ. 400ᵃ (1573), w knihách Ben 4. Reg. 13, 12, KolČČ. 20ᵇ (1543), w kniehách Háj. 361ᵃ, t. 423ᵃ, na knihách Br. Jer. 36, 18, mnohými kniehami Háj. 337ᵃ, knihami KolČČ. 35ᵇ (1552); a také: z knijh KolČČ. 241ᵇ (1556) w knijhach t. 424ᵇ (1567), knijhami t. 241ᵇ (1556); nč. veskrze knih- Us. spis.; – lípa lipou lip lipám lipách lipami Dobr. Lehrg.² 193, podle Nejedl. Gr. 149 jen pl. gen. lip, nč. Us. ob. lípou, líp atd, spis. lipou, lip atd.; – mísa, miſau KolČČ. 8ᵃ (1542), mis stříbrných Br. Num. 7, 84, na miſách Ben. Esth. 1, 7, mísa mísou atd. podle Dobr. Lehrg.² 193, podle Nejedl. Gr. 149 jen pl. gen. mis; nč. Us. ob. mísou, mís atd., spis. misou, mis atd.; – síla, s ſyłau Br. Num. 20, 20, ſylau Nejedlý Gr. 148, a ſýłau Br. Isa. 10, 33 a j., ſýlau Beck. 1, 467; síla silou sil atd. Dobr. Lehrg.² 193; – síra, ſyrau dštíti budu Br. Ezech. 38, 22; nč. zdvojeno, síra a sira Jg.; – slíva, sliw Háj. herb. 77ᵇ, k sliwám t., Us. nč. pl. gen. sliv, v jiných pádech kolísání; – žíla, z žil Háj. herb. 10ᵃ, žilou žil žilám žilách žilami Dobr. 1. c. a Nejedlý Gr. 148; Us. nyn. pl. gen. žil, jinde kolísání; –
bieda, bída, běd-; v textech starších nekráceno: bijed toho města plakal HrubLobk. 76ᵇ, z těch bíd ŽerKat. 31, tvejch bíd t. 110, množství bjd Beck. 3, 384, bjdám Br. Jer. 5, 28 a j., o mých bjdách t. Jer. 1, 21 atd., bídou Us., bídó, bíd Btch. 446 (dbeč.); v nč. spisích někdy pl. gen. běd; – diera, díra, děrau Br. Isa. 11, 8, z děr t. Mich. 7, 17, k děrám t. Isa. 60, 8, w děrách t. Jer. 16, 16 a j., děrma BílQ. 2, 115, díra děrou děr děrám děrách děrami Dobr. I. c. a Nejedlý Gr. 148, nč. děrou i dírou atd. Us.; – miera, míra, každú měrú Ben. 1. Par. 23, 29, měrau Br. Isa. 40, 12, sto měr Ben. 3. Esdr. 8, 22 a Br. tamt., těch měr Br. Ezech. 40, 24; nč. sg. instr. měrou ve rčeních ustálených: tou měrou, stejnou měrou atp., a mírou jindy; sténó mňeró a pod miró (nom. mira) chrom. 271; – víra, viera, wierv́ t j. věrú HrubLobk. 61ᵇ, ſwau wierau KolČČ. 74ᵇ (1547), dobrou věrou Pal. 4, 2, 571, pode ctí a pod věrou t 4, 1, 190 s pevnou věrou Rusk. knih. 20, 111, věr Nejedl. Gr. 148; vírou, vírám atd. Us.
hróza, hrůza, hroz-, hrozú mé porážíš Ben. Job 7, 14; krácením novým: hruzau velikau Br. Gen. 27, 33; hruozami Otc. 391ᵇ, hrůzami Háj. 163ᵃ, nč. veskrze hrůz-; – kóra, kůra, nč. veskrze kůr- Dobr. 1. c. a Nejedlý Gr. 148, v knižném pod-korou atp. je zkrácení působením theoretickým; – přejaté fuora, fůra, ze střhněm. vuore, každa ffuora KolB. 119ᵃ (1498), fůra ČernZuz. 315 a j., zkrác. for-: od takých ffor KolC. 193ᵃ (1589), po těch forách ČernZuz. 313, s forami t. 334 atd., fůra forou for forám forách forami Dobr. Lehrg.² 193 a Nejedlý Gr. 148; nynější Us.: pl. gen. for i fůr, ostatek fůr-; – podobné přejaté šńóra,
