[185]číslo strany tiskuPar. 34, 21, knih městských KolČČ. 114ᵇ (1549), knieh dvě stě t. j. kněh Ben. 4. Esdr. 14, 44, mnoho knieh Háj. 343ᵇ, do knieh KolČČ. 399ᵃ (1571), knih VelKal. 64 a j. k knihám Ben. 2. Esdr. 8, 3 a KolČČ. 400ᵃ (1573), w knihách Ben 4. Reg. 13, 12, KolČČ. 20ᵇ (1543), w kniehách Háj. 361ᵃ, t. 423ᵃ, na knihách Br. Jer. 36, 18, mnohými kniehami Háj. 337ᵃ, knihami KolČČ. 35ᵇ (1552); a také: z knijh KolČČ. 241ᵇ (1556) w knijhach t. 424ᵇ (1567), knijhami t. 241ᵇ (1556); nč. veskrze knih- Us. spis.; – lípa lipou lip lipám lipách lipami Dobr. Lehrg.² 193, podle Nejedl. Gr. 149 jen pl. gen. lip, nč. Us. ob. lípou, líp atd, spis. lipou, lip atd.; – mísa, miſau KolČČ. 8ᵃ (1542), mis stříbrných Br. Num. 7, 84, na miſách Ben. Esth. 1, 7, mísa mísou atd. podle Dobr. Lehrg.² 193, podle Nejedl. Gr. 149 jen pl. gen. mis; nč. Us. ob. mísou, mís atd., spis. misou, mis atd.; – síla, s ſyłau Br. Num. 20, 20, ſylau Nejedlý Gr. 148, a ſýłau Br. Isa. 10, 33 a j., ſýlau Beck. 1, 467; síla silou sil atd. Dobr. Lehrg.² 193; – síra, ſyrau dštíti budu Br. Ezech. 38, 22; nč. zdvojeno, síra a sira Jg.; – slíva, sliw Háj. herb. 77ᵇ, k sliwám t., Us. nč. pl. gen. sliv, v jiných pádech kolísání; – žíla, z žil Háj. herb. 10ᵃ, žilou žil žilám žilách žilami Dobr. 1. c. a Nejedlý Gr. 148; Us. nyn. pl. gen. žil, jinde kolísání; –
bieda, bída, běd-; v textech starších nekráceno: bijed toho města plakal HrubLobk. 76ᵇ, z těch bíd ŽerKat. 31, tvejch bíd t. 110, množství bjd Beck. 3, 384, bjdám Br. Jer. 5, 28 a j., o mých bjdách t. Jer. 1, 21 atd., bídou Us., bídó, bíd Btch. 446 (dbeč.); v nč. spisích někdy pl. gen. běd; – diera, díra, děrau Br. Isa. 11, 8, z děr t. Mich. 7, 17, k děrám t. Isa. 60, 8, w děrách t. Jer. 16, 16 a j., děrma BílQ. 2, 115, díra děrou děr děrám děrách děrami Dobr. I. c. a Nejedlý Gr. 148, nč. děrou i dírou atd. Us.; – miera, míra, každú měrú Ben. 1. Par. 23, 29, měrau Br. Isa. 40, 12, sto měr Ben. 3. Esdr. 8, 22 a Br. tamt., těch měr Br. Ezech. 40, 24; nč. sg. instr. měrou ve rčeních ustálených: tou měrou, stejnou měrou atp., a mírou jindy; sténó mňeró a pod miró (nom. mira) chrom. 271; – víra, viera, wierv́ t j. věrú HrubLobk. 61ᵇ, ſwau wierau KolČČ. 74ᵇ (1547), dobrou věrou Pal. 4, 2, 571, pode ctí a pod věrou t 4, 1, 190 s pevnou věrou Rusk. knih. 20, 111, věr Nejedl. Gr. 148; vírou, vírám atd. Us.
hróza, hrůza, hroz-, hrozú mé porážíš Ben. Job 7, 14; krácením novým: hruzau velikau Br. Gen. 27, 33; hruozami Otc. 391ᵇ, hrůzami Háj. 163ᵃ, nč. veskrze hrůz-; – kóra, kůra, nč. veskrze kůr- Dobr. 1. c. a Nejedlý Gr. 148, v knižném pod-korou atp. je zkrácení působením theoretickým; – přejaté fuora, fůra, ze střhněm. vuore, každa ffuora KolB. 119ᵃ (1498), fůra ČernZuz. 315 a j., zkrác. for-: od takých ffor KolC. 193ᵃ (1589), po těch forách ČernZuz. 313, s forami t. 334 atd., fůra forou for forám forách forami Dobr. Lehrg.² 193 a Nejedlý Gr. 148; nynější Us.: pl. gen. for i fůr, ostatek fůr-; – podobné přejaté šńóra,
![[185]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00187.jpg){kind=link}