a čtyry perle t., nč. perla i perle; – pilula, plur. piluly Sal. 231, pilulami t. 236, a učiň pilule t. 230, pilulemi t. 289; – pistola, s pistolou ČernZuz. 198 a z pistole t., nč. pistole; – řehola, řehula, rzehula EvOl. 26ᵇ, řehola Beck. 1, 459, rzeholu Pass. 406, Háj. 72ᵇ rzehulu Pass. 407, Štít. uč. 71ᵃ, EvOl. 18ᵃ, do řeholy Beck. 3, 90 a j.; a mnoho rzeholi Beck. 1, 459; nč. řehole; – tabula, zlatú dsku neb tabulu Pulk. 45ᵇ; a na tabulech Háj. 478ᵃ, nč. tabule; – truhla, z truhel do truhel VšehJ. 161, truhlami KolČČ. 8ᵃ (1542); gen. ty truhle Beck. 2, 53; nyn. Us. truhla; dial. do truhle BartD. 54 (dol.), v truhli t. 31 (pomor.) a Suš. 296, v. doleji § 150; – židla, zidla KolČČ. 15ᵃ (1542); nč. židle; – dále několik příkladů při substantivech jiných, zejména
-ra: almara, jarmara, almarra BohFl. 607; a almařě, almarzye Vocab. 175ᵇ, Vít. 93ᵇ, Jeronym svrchovaná almarzie všeho písma Comest. 195ᵃ, byly almary čili almaře TomP. 2, 531, v almařích t. 522; nč. almara, jarmara; – Ferrara Us., a Kerhart z Ferarze Pulk. 108ᵇ; –
-na : Kana, když bieše v Kana galilee (neskloněno) Hrad. 7ᵃ, v Káni Galilejské Br. Jan. 2, 1; – kaně, z dol.-něm. kane loďka, z čehož i nněm. Kahn, naſſy kany Trist. 52; – tuna, psáno nč. též tůn-, od tuny oleje Lún. list. 1403. a sto tunye oleje EvOl. 287ᵇ (=tuní); nč. tuna; –
-sa: Pisa, z pyzye až do Říma Pulk. 181ᵃ t. j. z Pižě (sotva Pizě), připlul k pyzy t.
150. Kolísání mezi skloněním -a a -ja je také při mnohých substantivech domácích nebo pradávno zdomácnělých. Nalézáme je v nářečích nynějších, tu zvláště v některých pádech (sing. gen. dat. lok.), a také v jazyku minulém, a náchylnost k tomu je nestejná podle různých kmenových souhlásek. Zejména při substantivech
-la: jedla, stsl. jela, pol. jodła, vzende gedla abies Pror. Isa. 55, 13, gedlu a pušpan ulmum t. 41, 19; a gedle roste Puch. 276ᵇ, jedle Troj. Jg., nč. jedle; z tohoto dále jedl, miesto ostružiny vzende gedl Kladr. Isa. 55, 13; – kyčla, w kyčlách Háj. herb. 7ᵇ a j. (často), bolení kyčel t. 2ᵇ a j., v kyčlách, pod kyčlami Kom. Jg., nč. kyčle Us.; vedle toho bylo též masc. kyčel, od kycžlow a natibus MamB. 78ᵇ; – póla, ižádúcie pola tu pohromadě neosta Kat. 162, tři (cejchy) po puol cztwrtie puole, gedna we cztyrzy puoly atd. KolCC. 76ᵃ (1568), s tau púlau (t. várky) KolG. 68ᵃ (1703); nynější Us. půla a půle, srdečko na půly rozřežú Suš. 219; – skobla uncus Boh. 32ᵃ, (závoj) kryjieše ſkoblu Comest. 74ᵇ; a ſkoble uncus Anon. 7ᵃ, MamA. 36ᵇ, sſkoble Lact. 4d, nč. skoble; – vidly (plur.), pol. widła, wydly Vocab. 175ᵇ, widli Nom. 68ᵇ, widly t. 67ᵃ a Boh. m. 22ᵇ, widly třírohé Ben. 1. Reg. 13, 21, widly hnojný KolEE. 194ᵃ (1624), widl třírohých Ben. 1. Reg. 13, 21, železnými widlami Pass. 432, s widlami Baw. 220, Háj. 468ᵃ, s vidlami Pam. 3, 141; a wydle hnojný KolEE. 4ᵇ
