střhněm. snuor, sg. instr. šňorau, mrští jako ſniorau Hád. 59ᵃ, ſe ſſniorau KolČČ. 404ᵇ (1573), nč. veskrze šňůr-; –
búda, bouda, bud-, pl. gen. bud i boud Us., těch búd ŠtítPař. 60ᵃ;– hrúda, hrouda, pod hrudami Br. Joel. 1, 17, hrouda-hrud Us.; vedle toho i zdvojnásobené hrouda a hruda; – húba, houba, hauba Háj. herb. 81ᵇ, při hubách t. 333ᵃ, hubami t. 71ᵇ, po hubách se čeládka toulá BílD. 367; nč. pl. gen. hub, ostatně houb-; – krúpa, kroupa, krup Ben. 2. Reg. 17, 28, s krupami Háj. herb. 98ᵇ a VelKal. 192; nč. pl. gen. krup, ostatně kroup-; – lúka, louka, s lukau KolČČ. 8ᵃ (1542), ſ tau lukau t. 71ᵃ (1546), pod tau lukau a podle lauky t. 54ᵇ (1545), a s laukau t. 135ᵇ (1540), nč. loukou; plur. gen. leſuow a luk KolČČ. 13ᵃ (1542), nč. luk; pl. dat. lukam KolČČ. 183ᵃ (1553), instr. mezi lukami t. 47ᵇ (1544) a VelKal. 199, nč. lukám lukách lukami může býti z plur. luka, o kterémž viz nahoře § 142; po laukách Nitsch 34; – múcha, moucha, muchami Har. 2, 204; mnoho mauch BílC. 143; nč. pl. gen. much, ostatně mouch-;– múka, mouka s ječnau mukau Háj. herb. 31ᵃ a j., (úředníci pobrali) obilí, muk a jiného hospodářství ČernZuz. 170; s maukau Háj. herb. 53ᵃ; nč. veskrze mouk-; – smlúva, smlouva, tauto ſmluwau KolČČ. 20ᵇ (1543, v KolČČ. jest psané u = krátké u), przed ſmluwau t. 78ᵃ (1564), stala se jest přátelská ſmlauwa… ſmluwau přátelskau t. 24ᵇ(1543), ſmluw tiechto t. 100ᵃ (1548), k těmto ſmluwam t., w Smluwach těchto t. 206ᵇ (1554), Smluwami svatebními t. 65ᵇ (1545); ale také: ſmluwa t. 58ᵃ (1545) vedle ſmlauwa t. 12ᵃ (1543), od ſmluwy t. 126ᵃ (1549) v. podle ſmlauwy t. 2ᵇ (1551), tyto ſmluwy t. 400ᵃ (1569) v. tyto Smlauwy t., tauž Smlauwau t. 389ᵃ (1564); smluvou Pal. 4, 1, 10, podle smluv t. 5, 2, 191, ke smluvám t. 4, 2, 210 i ke smlouvám t. 2, 2, 29, po smluvách t. 4, 1, 134 a j., smlouvami t. 4, 2, 561 a 5, 2, 353; smluvou TomP. 4, 257 a j., obou smluv t. 4, 298, o smluvách t. 2, 326, smluvami t. 4, 478; nynější Us.: pl. gen. smluv, ostatně smlouv-; – strúha, strouha, struhau KolČČ. 273ᵃ (1552), struh Nejedlý Gr. 149 a Us., mezi ſtruhami KolČČ. 66ᵇ (1546); podle ſtrauhy KolČČ. 211ᵇ (1562) a podle ſtruhy t. 26ᵃ (1543), od ſtrauhy t. 127ᵃ (1550) a vſtruhy t. 132ᵃ (1550), po ſtrauhach Nitsch 34; nč. zdvojeno: strouha a struha, pl. gen. struh; – trúba, trouba, trúba Ben. 4. Esdr. 6, 22, traubiti trubau Br. Lev. 5, 9, trubte trubau Br. Jer. 4, 5 a j., po trubách Ben. 4 Reg. 20, 20, (vodu vésti) po trubách KolČČ. 116ᵃ (1549), trubami trúbil Ben. 3. Esdr. 5, 62, s trubami t. 1. Esdr. 3, 10, trubami budau traubiti Br. Num. 10, 8, trouba trubou trub trúbám trubách trubami Dobr. I. c., trubami TomP. 1, 29; z těch traub Beck. 2, 68; nynější Us.: pl. gen. trub, ostatně troub-.
