vždycky a dosud tak. V nářečích bývá zdloužené -á, na př. okná, vratá, suová BartD. 38 (javorn.) a 39 (súchov.), jarmá t. 39 (hrozenk.), delá v. dela Hatt. slc. 75.
89. Plur. gen. měst; -óv, -í atd.
1. Tvar vlastní je měst, psl. -ъ, a je pravidlem vždycky a dosud, stč. i nč. měst: morských miezzt svD. 18 atd. Zvláštnosti jsou tu některé vzhledem k jerovému a vkladnému -e-, a dále vzhledem ke kvantitě.
Jerové -e- bývá v koncovce v mezích pravidla, srov. I. str. 165 a j.; tedy na př. sto-set ze sъ2tъ1, ale město-měst, a podobně jablko-jablek z -lъkъ, otpočivadlko-otpočívadlek Hlah. 1. Par. 28, 11 z -lъkъ, drva (plur.) -drev z drьvъ, peklo-pekel m. pkel z pьkъlъ (srov. adj. pkelný), bříško-bříšek Nudož. 21ᵇ ze -šьkъ atd. Podle pravidla toho končí se tvar tento mnohdy skupinou souhlásek, na př. veslo-vesl, hledisko-hledisk atp.; ale analogií vzniká zde časem -e- mírnící a jest potom gen. vesel, hledisek atd. Toho doklady jsou tedy při substantivech -slo, -zlo, -dlo, -tlo, -blo, -dro, -tro, -bro, -sko atp., jejichžto pl. gen. starší je -sl, -zl, -dl atd., a mladší -sel, -zel, -del atd. Na př. veslo, bez weſl Pass. 325, 335, 353, mnoho weſel Háj. 454ᵃ; – řemeslo, stč. rzemeſl Kruml. 40ᵇ, ChelčP. 232ᵇ, KolČČ. 1ᵃ (1541) a j., nč. devatero řemesel desátá nouze Přísl.; – třieslo, stč. z trzieſl jejich Ol. Deut. 28, 57, nč. z třísel; – kúzlo, (král) kuzl následoval Ol. 2. Par. 33, 6, a jedněch kuzel AlxV. 221, kuzel Ben. 4. Reg. 17, 17; – bydlo, z bidl svých ŽWittb. 108, 10, bidl ŽGloss. tamt., a do svých bydel Ol. Lev, 26, 13, nč. bydel; – divadlo, diwadl ChelčP. 95ᵃ, nč. divadel; – držadlo, paddesát držadl Ol. Ex. 26, 10, t. 36, 17, nč. držadel; – hrdlo, hrdl nedolož., hrdel vašich Ol. Lev. 26, 13, hrdel Vel. Jg. a Us.; – křídlo, krzidl alarum Koř. Zjěv. 9, 9, od krzidl BrigF. 86, a krzijdel Ben. 4. Esdr. 12, 16, křídel Us.; – napajadlo. z napayadl Ol. Cant. 4, 2, t. 6, 5, nč. napajadel; – nosidlo, v-noſydl ML. 25ᵃ, (Ježíš) dotče noſydl EvSeitst. Luk. 7, 14, nč. nosidel; – osídlo, ote všěch oſydl Modl. 59ᵇ, těch oſydl ChelčP. 236ᵇ, nč. osidel; – otpočivadlo, do mých odpoczywadl ML. 22ᵃ, nč. odpočivadel; – přikryvadlo, přikrywadl Háj. 407ᵃ, nč. přikryvadel; – přistavadlo, nemaje hodných prziſtawadl BrigT. 4, nč. přistavadel; – prostěradlo, z proſtěradl Puch. 344ᵃ, nč. prostěradel; – rádlo, pět set radl volových Ol. Job. 1, 3, nč. rádel; – sedadlo, místo ſedadl Puch. 227ᵇ, nč. sedadel; – sedlo, až do ſedl PassKlem. 106ᵇ, nč. sedel; – spinadlo, ſpinadl Ben. Ex. 26, 11, nč. spinadel; – stavadlo, podle ſtawadl pastýřových Ol. Cant. 1, 7, nč. stavadel; – stinadlo, u ſtinadl KolČČ. 219ᵇ (1554), nč. stinadel; – umyvadlo, deset vmywadl Kladr. 3. Reg. 7, 38, nč. umyvadel; – zatvořidlo, ostřiehaj zatworzidl úst tvých Ol. Mich. 7, 5, nč. zatvořidel; – zavěradlo, ostřiehaj zawieradl Kladr. Mich.
