na př. za krále Jiří, svatému Jiří, do pondělí, po prvním září atp.; ale i tu bývá novotvar, když se říká na př. krále Jiřího, svatého Jiřího, do pondělího atp.
3. Ze jmen osobních sem patřících zobecněla a zůstala v užívání Jiří a Jiljí. Jejich tvary mají velmi často koncovku stejnou -í: nom. Jiří, gen. Jiří z -ie, dat. Jiří z -iú atd.; z toho vzniká domnění, že se vůbec neskloňují a bývá pak i instr. -í, na př. przed sm Girzij KolČČ. 196ᵃ (1554), t. 201ᵇ (1559), před svatým Jiří Břez. 34 atd. Jg. s. v. Jiljí poznamenává, že cum voce svatý indeclinabile est, a taktéž s. v. Jiří.
4. Ostatním osobním jménům -í obnovena jejich koncovka cizí -ius a skloňují se po způsobu jmen těchto cizích: gen. -i-a, (s koncovkou dvojslabičnou), dat. -i-u (též) n. -i-ovi, instr. -i-em atd. Příklady skloňování tohoto jsou dosti časté již v stč., množí se časem a v nč. jsou pravidlem: svatého euſebia Pass. 388, svatého metudia Pulk. 16ᵃ, den s. Vincencia Let. 836, antoniowi Pass. 49, Anthoniowy Otc. 40ᵇ, Innocenciowi Háj. 178ᵃ, před olibriem Pass. 321, ciesařem decyem t. 369, papežem Innocenciem Pulk. 134ᵇ, s Caroloſtadiem Háj. 4ᵇ atd., nč. Aloisiu Šemberovi Hakl, Z jeseni života 1883, 150, Ovidius gen. Ovidia atd. Us. O tom a jiných ještě zvláštnostech v. ve skloňování jmen cizích.
5. Také z appellativ sem patřících většina časem zaniká a nahrazuje se tvary jinými; krom toho mění se někdy také grammatický rod.
Tak zejména místo řebří, hřěbí, řěpí vešla v obyčej subst. řebřík, hřebík, řepík, a místo třěví, střěví je střevíc.
Vedle pondělí jest také pondělek·, v jaz. ob. většinou nom. pondělek atd‚ a pondělí zůstává jen ve rčení ustáleném v-pondělí (sg. akk.). Tomsa 1782 str. 62 píše, že místo masc. pondělí bývá das weibliche Wort „ponděle“; omylem.
Masc. klí béře se později za neutrum a mění se v klé; na př. lep nebo kle jímž Noe koráb volél Brig. 72, husté jako klee Jádro Jg., klé višňové t., aby se táhly jako klee rkp. štěp. Jg., nějaké klij Háj. herb. 34ᵇ, t. 36ᵃ. Jiná přeměna z toho je klej, gen. kleje, přidada klege Háj. herb. 186ᵇ.
Podobně změněno masc. úlí v neutr. úlé, vlee apiarium MamP. 14ᵃ. Později je za to úl gen. úle atd. podle vz. meč.
Grammatický rod pokládá se za změněn, z masc. do neutra, také při slovích řebří, střeví a pondělí, v. Jg. s. v.; omylem, vzniklým z chybného pojetí dokladův.
6. Subst. září přešlo sem časem; znělo dříve zářuj, zářij a bylo při sklonění -jo, v. § 72.
