tiśúc má pl. gen. tisúc i -óv, v. § 65. Ve výrazích číslových jméno toto obsahujících shoda syntaktická rozmanitými attrakcemi se rušila; tím sklesly některé jeho tvary v povědomí grammatickém, zapomínalo se o nich, že jsou to tvary s jistým skloněním, a staly se slovci ustrnulými a nesklonnými. Tak vysvětliti jest odchylné tisíc v příkladech: z tyuſſiucz měst UmR. 218, se třzmy tyſycz DalC. 52, druhé dwa tiſicz EvOl. 294ᵃ, byechu yako cztyrzy tyſſycz EvVíd. Mark. 8, 9, ostrov má wokolo dwa tiſſicz mil Mill. 104ᵃ, ostrov má v okrsku dwie (sic) tiſſicz mil t. 119ᵇ, čtyři tiſſiecz Tateruow t. 91ᵇ atp., – a taktéž odchylné tisíce·, po tisíce letech DalJ. 4 rkp. Ff, ani tiſyce ſmrtmi HusŠal. 3ᵇ, w tiſycz tiſycze letech Kruml. 391ᵇ, w ſto tiſyce letech t., we ſto tyſycze letech Orl. 40ᵇ, ſſeſt tiſycze jezdcóv Ol. 1. Reg. 13, 5, deſiet tiſycze mužóv t. 15, 4, oslóv piet tiſicze t. 3. Esdr. 5, 43, (starosta) nad tiſycze mužmi super mille viros t. 1. Reg. 18, 13, s tiſycze mužmi t. 2. Reg. 19, 17, vojsko z oſmy ſet tiſyce muží t. 2. Par. 13, 3. Srov. neskloňované sto v § 96.
tovařiš, tovaryš má v plur. některé pády podle i-kmenů, zejména nom. tovařišie, -é, -í, na př.: milobu(zščí) towarziſſye Hrad. 12ᵇ, jej pojeli towarzyſſije Štít. ř. 119ᵃ, towarziſſie Krist. 83ᵇ, dobří tovařišie Tkadl. 2, 72, towarziſſie diáblovi Kruml. 51ᵇ, kteří towarziſſie t. 339ᵇ, přietelé a towarziſſie Ol. 1. Mach. 14, 40, nebyli bychom towarziſye jich Koř. Mat. 23, 30, třie tovařišie 75, 345, máte býti mé žalosti tovaryšije Troj. Jg., ať bydlé towarzyſſye jeho Ben. Job. 18, 15 a j.; ti towarzyſſe Mand. 87ᵃ, tovařišé Svár Výb. 1, 931; towarzysý Veleš., dva towaryſſij Aesop (1584) IV. 8, moji thowaryſſij Lobk. 34ᵇ, moji towaryſſij Pref. 53, Towaryſſý VelKal. 23, towaryſſj Br. Dan. 2, 18, tovařiší Simeonovi Br. NZák. 117ᵇ, tovaryší Dolež. 195, towaryſſj Dobr. Lehrg.² 177; v Podk. Jir. v. 82 je tovařišie, ve var. Z tovařišé, v tisku towarzyſſij; – instr. tovařišmi, se všemi towarziſſmi Pass. 425, a také tovařiši, s towarissi posledními Baw. 241, s towarissi svými Baw. 254, s jinými thowarziſſy KolAO. 23ᵃ (1513). Béře se také za fem.: že s’ mě (t. Kateřinu) ráčil dáti k towarzyſy mezi tvú děvičí říši Kat. 186.
turnej, turnaj, srov. I. str. 137, ze střhněm. turnei a toto z franc., má sklonění náležité, sg. gen. turnejě atd., na turnegye jězditi DalC. 84, když turneyow neznachu t., w turnagyech Lvov. 68ᵇ. Ale vyskytují se také tvary podle dobrý gen. dobrého atd.: v turnaj, turnej; byla koncovka jako v dobrý- dobraj, dobrej, a jako k tomuto jest gen. dobrého, dat. dobrému atd., tak skloňováno i turnej, na př. ritieř jel k turnemu GestaKl. 226, k tomu turnemu t. 6, v tom turnem t. – Vedle turnej; bylo také turněj, turnieg Baw. 159, a k tomu patří zase gen. turnie, z kolby anebo z turnye GestaKl. 24, staž. z turněje.
úl gen. úle, v. § 78.
