v Lipště i v Lipsku atp., srov. Dobr. Lehrg.² 189. Nářečí obecná shodují se s jazykem spisovným až na tyto věci: subst. (adj.) -sko mají jen -sku, na př. ve vojsku, v Polsku, Hradecku atd., nikdy ve-vojště atp.; dále říká se pravidelně v-mlíce Us. a chrom. 269 n. ve mléce BartD. 68 (val.); a místy: po-uše t., na-uše t. 88 (stjick.).
84. Sing. instr. městem. Koncovka -em je z býv. -ъmь, a její samohláska -e- nemá moci přehlasovací ani měkčící, na př. instr. hovadem, jezerem atd.; víc o tom viz při stejné koncovce vzoru chlap § 31. Místo -em jest -ém: zzloweem jejú Pil. a, (c)hzlowiechzctweem svD. 102; srov. stejnou zvláštnost v témže vzoru chlap.
V nář. lašském je za -em místy -ym (= im), na př. z hejnym huśi BartD. 359, konevku z vinym t. 360, oknym t., zlatým, střibrym t. 102; v nářečí tom mění se vůbec em v im, srov. I. str. 149. – Nářečí slovenská zase mají z -ъmь své náležité -om místo západního -em, mestom Hatt. slc. 75, oknom BartD. 41 (hroz.). Na pohled stejné tvary jsou: tiemž dielom Kat. 48 a muž gmenom František EvOl. 4ᵃ; ale může to také býti -o- mylně napsané místo -e-, omyl ten v rkpích starých často se vyskýtá.
85. Du. nom. akk. vok. městě, psl. -ê. Na př. té myeſtye DalC. 78, kolenye moji ŽWittb. 108, 24, (orel) rozloží krzidle svoji t. Deut. 11, dvě holubatczye Hrad. 69ᵇ, dvě hrdliczatczye t., dvě letye Pass. 332 a j., dvě ſtye t. 345 a j., tě dvě ſlowie NRada 2091, dvě howyedie Jiř. Brn. 174 (s pravidelnou přehláskou) atd.; z toho zachováno do nč.: dvě stě Us.
86. Du.gen. lok. městú, psl. -u. Na př. na dvú mieſtu DalH. 31, myeſtu DalC. tamt., pod chladem krzydlu tvú ŽWittb. 16, 8 tú dvú dyetatku Pass. 278, po dvú letuv Pror. 77ᵃ, dvú tielu Hug. 184, na svú kolenu ChelčP. 32ᵇ atd. Z toho zachováno do nč. kolenou, na př. gen. u kolenou, lok. na kolenou atd. Us.; v jazyku obecném bývá lok. kolenouch, s koncovkou -ch přijatou z lok. množ.
87. Du.dat. instr. městoma, psl. -oma. Na př. osmdesát mezi ſtoma let Pass. 350, pták léce kṙidloma ŠtítOp. 66, krzidloma Koř. Žid. 9, 5, dvěma ſtebloma ChirB. 197ᵇ atd.; zachováno v dial. kolenoma, ramenoma, křídloma Šemb. 17 (domažl.). – Vedle toho jsou analogií vzniklé novotvary : -ama podle a-kmenů, na př. pták hýbaje křídlama Kladr. Sap. 5, 11; -ma podle i-kmenů, na př. přede dvěma letma Ol. Am. 1, 1, nad kolenma LékB. 232ᵇ. – V jaz. ob. jest dat. kolenoum; vznikl z gen. kolenou přidáním koncovky dat. množ. -m, mechanicky podle gen. chlapů – dat. chlapům, gen. duší – dat. duším atp.
88. Plur. nom. akk. vok. města, psl. -a, ta zzlowa svD. 26 atd.,
