Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<130131132133134135136137138>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

ztyrly AlxŠ. 5, 13; – hřěbie, wyrezi hrziebye Rožmb. 70, andělé ponesú kříž hrzyebye kopie Modl. 63ᵇ, vezři na jeho hrzzebie železné Kruml. 332ᵇ; – třěvie, lidé méňe sě milují než trzewye své, neb trzewye své na všaký den utrú, aby k nim bláto nepřischlo Alb. 53ᵇ, ševci činie z kóžě trzewye Štít. uč. 94ᵃ, skrzě trziewie jeho ješto sě o kamenie trú Mat. 36, trzziewie ſwe na každý den trú (lidé) Kruml. 180ᵃ, vtáhla trzieuie na své nohy sandalia Ol. Jud. 10, 3, da jí své trziewie Otc. 488ᵃ, káza jí dáti trziewy jiné t. 488ᵇ, selské střeví Reš. Jg., střeví prostrané Lomn. Jg.; – řěpie, (Spytihněv) vyple z země Němcě, jako z zahrady kopřivy a jako rzyepy z konské hřívy DalC. 46, tvar nejistý: může to býti akk. plur. s koncovkou zúženou -í, čemuž nasvědčují plurály Němcě a kopřivy a varianty řepíky v rkp. Z, L, Ff, a mohl by to býti přece také akk. sing.

Plur. gen. Juří, řebří; koncovka z bývalého -ьjь. Doklady: třěví, u trzziewi dlúhé nosy Kruml. 240ᵃ, nakúpi jim košil a trziewy Otc. 474ᵃ, neponesete peněz ani trziewij Comest. 229ᵇ bez střeví Vel. Jg., všech střeví Dobr. exc. Jg.

Plur. dat. nedoložen; koncovka byla bezpochyby -ím, shodně s du. dat. instr. -íma a plur. dat. znamením.

Plur. lok. Juřích, řebřích, koncovka -ích z bývalého -ьjichъ. Doklady: řebřích, po rziebrzich vlezše k němu scalis appositis Otc. 11ᵃ, po řebřích DalJ. 47 rkp. Ff; – hřěbích, po hrzyebych Modl. 55ᵇ; – třěvích, bolest noh v úzkých trzievich rkp. XV stol., Listy filol. 1878, 229.

Plur. instr. Tvar žádaný z -ьji nedoložen, nýbrž jen -ími podle sklonění složeného; srov. totéž v pl. instr. znameními. Doklady: řebřími, ſ rzebrzymy AlxM. 1, 20; – hřěbími, nohy hrziebymy k kříži připaty Hrad. 41ᵃ, nohy hrziebymy probichu Hrad. 89ᵇ, železnými hrziebymi Krist. 100‚ tvými hrzyebymy Modl. 67ᵇ, hrzyebymy provrtán ML. 20ᵃ, železnými hrzebymy ML. 2ᵇ, t. 116ᵇ, Pass. 202, hrzebimi přibit Kruml. 54ᵃ. –

Jiné výklady ke vzoru tomuto.

Mezi substantivy sem patřícími jsou mnohá mužská jména osobní s koncovkou z cizího ius atp., na př. Juří, Jiljí, Alexí, Ambrosí, Brikcí, Innocencí, Eustachí (pro shodu s českým pravopisem psáno -chý), Antoní (psáno -ý místo -í, aby předcházející n- se neměkčilo) atp. Dále jsou tu mužská appellativa řebří, hřěbí, čřěví (n. třěví, střěví), řěpí, klí, úlí, pondělí; později též září sem přechází.

Novotvary gen. Jiřieho, -ího, dat. Jiřiemu, -ímu atd. jsou zřetelnější než tvary náležité, a proto se šíří na újmu těchto. V nč. zůstává tvar náležitý, když předložka nebo přívlastek ukazují, který pád se má rozuměti,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).