plačte t. 184; všickni mužij t. j. muží (zúžením) Hořek. 2ᵃ tří mužij Háj. 25ᵃ, mužij někteří t. 35ᵃ, mužij t. 11ᵇ, 17ᵇ, 64ᵃ, 414ᵃ a j., Mužij učenij Háj. herb. 392ᵇ a j., mužij VelKal. 1ᵇ, někteří mužj Br. Num. 9, 6, mužj t. Jer. 38, 9 a j. (často a vždy tak), ti Mužij Lomn. Kanc. 424 atd., muží Dobr. Lehrg.² 177, Btch. 265 (dol.-beč.); zkrácené muži podle oráči je z doby nové, muži Us., chrom. 268, Hatt. slc. 69; mužové Us.; – akk. mužě atd.; – gen. muž, ženy bez muz Kat. 28, archaismus, v. § 65; mužóv atd., od muzow Pass. 299, desět muzow Krist. 67ᵇ, deset muzyew EvVíd. Luk. 17, 12, muziew několik Ol. Num. 13, 3, šest set tiſycziew mużiew t. Ex. 12, 37 atd., nč. mužův, mužů Us., chrom. 268, Btch. 265 atd., slc. mužov; muží, v textech starších většinou: dvanácte musi AlxH. 2, 14, zástup mužij a žen Štít. ř. 141ᵃ, chvalných muzij t. 154ᵇ dvanacet muzy AlxV. 1222, muzy všakých t. 2067, ani budú ženy muzy přijímati Alb. 88ᵇ, sedm muží ŠtítV. 39, pět muzy Jiř. Mus., patnácti tisícóv muzy Ol. Súdc. 8, 10, pět set muži Hlah. 1. Par. 4, 42 atd.; – dat. mužóm atd., čtyřem muzom Pass. 349, ke dvěma stoma muzóm Ol. 1. Reg. 30, 21, k muzuom Pror. Jer. 11, 2, nč. mužům, dial. mužom chrom. 268, Btch. 265, Hatt. slc. 69; nám muziem Hrad. 66ᵇ, k svým muziem Pass. 36, král muzyem přikázal Pror. Dan. 3, 20, témato mużiem Ol. Gen. 19,8; – lok. mužích, o těch muzijch Štít. ř. 121ᵃ, nč. mužích, dial. mužich, mužech, mužoch, jak se podle výkladu v § 67 rozumí; – instr. mužmi, s muzmy ŽWittb. 25, 9, ŽBrn. tamt., DalC. 8, Koř. Řím. 1, 27, s muzmi ŽKlem. 25,9, mezi muzmy Hrad. 98ᵇ, s svými muzmy Štít. uč. 56ᵇ, svými muzmy Pulk. 95ᵇ, nad muzmy t. 9ᵃ a Ol. Súdc. 9, 28, se všemi muzmi Comest. 121ᵇ a j., s mužьmi Hlah. 2. Par. 32, 3, s vašimi mużmi Alxp. 81, s mužmi ŠtítV. 20, před mužmi Ben. 3. Esdr. 9, 41, t. 2. Reg. 2, 17, s těmi mužmi t. 3. Esdr. 9, 17 a j., mużmi svátými Háj. 245ᵃ, učenými mužmi VelKal. 311, mužmi dobrými Kold.² 79ᵇ; mužmi Nudož. 26ᵇ, mužmi Tomsa 98, s mužmi besser s muži Nejedlý Gr. 142; muži jest novotvar podle oráči: any (ženy) by za muzy mosily trpěti Štít. uč. 49ᵃ, se čtyřmi muzi Comest. 267ᵃ, s muži pokolení tohoto Br. NZák. 133ᵇ (Luk. 11, 31), mezi muži judskými t. Jer. 11, 9 a j., před jinými můži (sic) Beck. 1, 8, muži vedle mužmi Nudož. 26ᵃ. Tomsa 98, Nejedlý Gr. 142.
obličěj gen. obličějě atd.; od toho lišiti jest stč. neutr. obliċie gen. obličie, v. § 130.
ostřiež, ostříž·, u Beck. 3, 356 polnímu Oſtřiſſy, z nom. ostříž vyslovovaného dial. -íš přejato koncové -š také do nitra slova.
otče-náš, vokativ skleslý ve spřežku a skloňován: gen otčenáše atd., k těm pěti Otče náſſum Beck. 1, 279 atd.
peniez, z pênęzь, má koncovky náležité, ale různou kvantitu: peněz- v plur. gen., dat., lok., instr., a peniez-, peníz- ostatně; na př. sing. dobrý penyez Hrad. 97ᵃ, ten penijez Štít. ř. 109ᵃ atd., nč. peníz atd.; – du.
