1801 str. 30, Nejedlý Gr. 143, s devíti koni TomP. 4, 33, se sto koni jezdeckými t. 4, 528.
král. Sing. akk. král, přěd král, za král atp. v. nahoře § 55, pl. gen. král, mnoho král Apoll. 128ᵃ v. § 65 atd. Plur. nom. vok. byl náležitý králi: z toho pořadu jsú ciesaři, kraly, páni Štít. uč. 83ᵃ, poslúchajte kraly a rozumějte t. 83ᵇ, k vámť o kraly chýlé se tyto řeči t., třie krali Krist. 23ᵃ; zdlouž. králí, o najurozenéjší kralii reges Troj. 85ᵇ, králí a páni RZvíř. Jg.; králové Us.; tvar odchylný krále je v písni „My tři krále přišli jsme k vám“; mohlo by se zdáti, že je to m. králé, srov. stsrb. kralije Danič. Istor. obl. 60; mám zato, že je to akk. vzatý ze rčení „na tři krále“ (o svátku).
meč gen. mečě atd.; o odchylce mezzem bojovati Ol. 4. Reg. 3, 26 v. I. str. 173.
městys v dokladech starších neskloňováno, na př. v každém městys Smrž. Jg. (XVI stol.), v městys Mnichovicích Štelc. Jg. (též), z téhož městys Hořovic HořovB. 14ᵇ manuale aneb každodennj knjha mieſtis Zbirowa 1760–1810 (nápis té knihy, v měst. arch. ve Zbiroze, Opatr.), městis (sic) indecl. Pelzel² 57, městis unabänderlich Nejedlý Gr. 159; usus nynější, pokud se tu slovo to vyskytuje, skloňuje je podle meč, komorního městyse ČČMus. 1889, 433, z městyse, v městysi Us. Stran původu myslí Mikl. II, 328, že je to jméno s příp. -ysъ.
mol, stsl. molь; sg. gen. mole, od mole Pror. Ol. Jer. epist. 11, lék mole suchého Sal. 216, od mołe Ben. Job. 4, 19 (ł tu psáno bez pravidla); molu, jenž (rúcho) snědéno bývá ot molu ŽKlem. 142ᵇ, viz nahoře § 56; mola podle o-km., ot mola Ol. Bar. 6, 11; –lok. moli, o moli Rhas. 31, Sal. 215; – pl. nom. molové, moloue HomOp. 177ᵃ; molé, aby jich molé nejedli Háj. herb. 317ᵇ, raucho vaše molé kazí Br. Jak. 5, 2 Jg.; – akk. mole, popel mole zapuzuje Háj. herb. 199ᵃ, pro mole t. 69ᵇ, skrze mole t. 97ᵃ, krmím jimi mole Vel. Jg.; – instr. moli, před rzí a moli Br. Jg.; – Us. ob. mol gen. mola atd. podle o-kmenů; dial. pl. nom. molé BartD. 297, gen. moli t. 112 (laš.).
muž. Sing. je pravidelný podle oráč·, o archaistickém akk. muž v. § 55. – Dual je též pravidelný, na př. vy ctná muzie Pass. 283, muzye vešla sta Ol. Jos. 2, 2, dvú mużij žena Lact. 24ᵃ, dvěma muzoma Ol. Jos. 6, 22, sama kázalo muzyema vjíti v lúbi t. 2, 6. – V plur. jsou některé pády podle ĭ-kmenův: nom. vok. můžžie atd., všicci muzie ŽWittb. 75, 6, muzie lstiví t. 54, 24, muzie krví viri ŽKlem. 138, 19, aby muzye sě držěli rádla DalC. 8 a j., stateční muzzije Štít. ř. 16ᵃ, muzzije šli spolu t. 82ᵃ a j., muzyee ninivetščí EvZimn. 17, i sědli sú mvżíe HusPost. 50ᵇ, muzie mluvili MudrC. 46ᵃ, muzije t. 51ᵇ, mvžie izrahelští Hlah. 1. Par. 13, 6, mužye bojovní Ben. Jos. 6, 3, mužye Izrahelští t. 9, 6 a j.; kteří muze nebo panie t. j. mužé (sklesnutím jotace) Kat. 188, muze i vy ženy
