skrýše, skrýš fem. Us.; – súš masc., pec bieše pálena pravým ſuſem Kat. 162 (suchým dřívím); fem. súšě siccitas; – šlépěj masc., do šlépějů předchůdců svých TomP. 1, 412; z pravidla šlépějě atd. fem.; – vrátyč masc., umej se wratyčem Háj. herb. 271ᵇ, a fem. ženy aby sobě wrátyčij nohy myly tamt.; – zbroj masc., v zlatém zbroji Beck. 2, 11, v zlatým zbroji t. 314; z pravidla fem., zbrogi výbornú Háj. 324ᵃ, s jinau zbrogi Beck. 2, 14 atd.; – zvěř masc., (Egidius) ſveria dojí CisMnich. 97ᵃ t. j. zvěŕa (sv. Jiljí v legendě dojí laň), při hlúpém zwiersiu ApD. a, zwierzie rozličného Mill. 77ᵇ; z pravidla fem. zvěř podle sklonění –ĭ. – O jménech místních jako Olomúc, Třebíč atp., masc. (mor.) a fem. (záp.-česk.), v. v § 291 sl.; podle toho jest i fem. Vídeň stč. Viedně pojato v nář. mor. za masc., gen. do Vídňa atd. BartD. 162.
5. Substantiva masc. vzoru panošě mají mnohé novotvary podle vzoru tohoto, a některá tím způsobem cele přecházejí sem; na př. sg. nom. panoš, správec, akk. panoše správce atd., místo nom. -e, akk. -i atd., v. § 198. A naopak mění se mylnou analogií některá sem patřící substantiva -ec z -ьcь v -ce. Zejména jsou to:
svatokrádec stsl. svętokradьcь ſwatokradecz sacrilegus Veleš, a Slov. Klem. 79ᵇ, ſſwatokradecz Prešp. 1091, ſwatokradczem sě vzýváš Hrad. 114ᵇ, (oráči) ſwatokradczy sě vzývají t., ti zlí ſwatokradczy Kruml. 364ᵃ, mnoho jest i ſwatokradczow Hrad. 115ᵇ; a -krádcě: ſwatokradcze profanus Lact. 135ᵃ, svatokrádce Jg.; –
-dějec, čarodějec, dobrodějec, zlodějec stsl. -dêicь z -dêjьcь, čarodêicь incantator, učinichu takéž cżarodyeyczi egiptſſtij Ol. Ex. 7 22, svým dobrodějcóm Mat. Rozb. 740; a -dějcě: dobrodyeyczye benefactor Rozk. 1725, miluje někoho ješto je jeho dobrodyeycze ŠtítMus. 103ᵃ, Spytihněv dobrodyeyczye chudých Pulk. 53ᵃ, že s’ dobrodieyczi svého proradil Kruml. 42ᵇ, aby na svého dobrodieiczi vzpomínal t. 163ᵇ, zlodieycziem nebudeš trpěti živu býti BiblA. Ex. 22, 18, zlodyegcziém nepřezříš živu býti Ol. tamt. všěm dobrodyeyczyem Vít. 88ᵇ, děkovati svým dobrodieycziem Ol. Est. 16, 4, dobrodyeyczem našim Hod. 21ᵃ, dobrodyeyzczym našim t. 14ᵃ atd.; některé tvary mohou býti z -dějec i z -dějcě, na př. za své dobrodyeyczie prosili ML. 99ᵃ atd., ale doklady zřetelné ukazují již v stč. k -dějcě, zejména k dobrodějcě·, –
tvořec stsl. tvorьcь, na př. sg. nom. tworzecz Hrad. 93ᵇ, mój tworzecz DalC. 30, tworzecz svatý KatBrn. 340, (tvo)rzecz světa všeho AlxH. 11, 19, náš tworzyecz AlxV. 663, tworzyecz Pror. Isa. 45, 11, tworžecz Ben. Isa. 45, 18, vok. tworcze t. j. tvorče Jiř. Klem. 6, gen. akk. tworczye nebeského Hrad. 14ᵃ, jsem roba tworcze svého ML. 44ᵇ, dat. tworcziu svému LMar. 65, svému tworzczy JiřKlem. 9, mému tworzczy ML. 43ᵃ, tworczy chválu vzdachu t. 43ᵇ atd.; za to vyvíjí se později tvůrce = km. tvorьca-, a tento novotvar, doložený podle Jg. již u Veleslavína a užívaný
