6, jako sě radují ſwytyezytely victores t. 9, 3; obyčejně však -telé, s konc. –é pův. -e ze sklonění souhláskového, na př. ſitele t. j. žitelé coloni GlossJer., mſtitele Ol. Súdc. 6, 31 atd., nč. kazatelé; – pl. akk. -tele, dal v rúhanie tlaczytele mé conculcantes me ŽWittb. 56, 4, tlacitele ŽGloss, tamt., oheň sehlti bydlitele consumat habitatores Ol. Súdc. 9, 20, zejmachu bydlitele habitatores t. Num. 21, 32, všecky obyvatełe Ben. Jos. 9, 24 (v Ben. bývá litera ł proti pravidlu), t. 2. Par. 21, 11 a j., okáže ſkladatełe lžy fabricatores t. Job. 13, 4 atd., potlačí nuzitele své Hád. Jg., shromáždí vcžytele ChelčP. 156ᵃ, (Antikrist) ty kazatele pálí t. 5ᵇ, ty všecky kazatele Háj. 202ᵃ, všecky obywatele t. 245ᵃ, t. 289ᵃ, pro obywatele kteří Br. Isa. 23, 13, obywatele své t. Num. 13, 33 atd., nč. kazatele; odchylkou v jazyku knižném -tely, skrz kazately VesC. 55ᵃ, (pravda) nalézává ctitely Ant. Marek v Kroku 1831 (Listy filol. 1894, 322), nad jiné obyvately Pal. 4, 1, 464; – pl. gen. -telóv atd. (jako oráčóv), od obywateluow Ben. 2. Par. 34, 9 a j., bydlitelůw Br. Lev. 25, 45 a j. (v Br. psané -lůw svědčí, že je to podle sklonění měkkého; podle tvrdého bylo by tu -łůw), nč. kazatelův; odchylkou -tel, mnoho obyvatel (tu a tam v nč. knihách zeměpisných); -telí (jako hostí), sausedův a obywatelj našich Lún. list. 1666, věřiteli našich Koz. 397, kupitelí našich t. 398; – pl. dat. -telóm atd. (jako oráčům), na př. proti obywatelom Ben. 4. Reg. 22, 19, obywatelům Br. Lev. 25, 10 (v Br. psané -lům je svědectví, že je to podle sklonění měkkého; podle tvrdého bylo by tu -łům), plnitelům t. Deut. II (nápis a j.); -telem (jako hostem), proti všem bydlitelem Pror. Jer. 25, 30 a 26, 15; – pl. lok. nč. -telích, kazatelích, dokladu starého nemám; – pl. instr. -teli (jako oráči), mezi przynoſſyteli zákona Ben. Job. 36, 22, mezi obywateli t. Súdc. 9, 23 a j., s obywateli Br. Ezech. 26, 17, nad obywateli t. Zach. 11, 6 a j., mezi obyvateli Pal. 4, 1, 212 atd., kazateli Us; analogií -telmi, -telemi, s obyvatelmi Koz. 395, s bydlitelemy zemskými Ol. Oz. 4, 1. – V stsl. bývají tu tvary také ještě jiné. zejména: pl. nom. vedle učitele Ass. atp. také učitelije Šiš. podle i-kmenů, – pl. gen. vedle sъvêdêteľь Cloz. atp. také žitelъ Zogr., dêlatelъ Mar. a j., – a pl. instr. vedle dêlateli Ostrom. v textech t. zv. pannonských roditely Zogr., dêlately Mar., svętitely Supr., – ale pl. akk. vždycky -ę, dêlateľę, tęžateľę Zogr., – srov. Mikl. III2 18–19 a Scholvin v Jag. Arch. 2, 497–500.
Stejného druhu se subst. kazatel atp. je také přietel nč. přítel, nepřítel. Jest utvořeno touž příponou -tel- ze kmene základního pŕá- psl. prьja- (v inf. prьjati = přáti), ale zasluhuje povšimnutí zvláštního tím, že má také pl. akk., gen., dat. a instr. podle sklonění -o: -teły, -teł, -tełóm, -teły, a jeho samohláska -á- zpátečným přehlasováním se mění v ie-, kdykoli koncovka je měkká.
Přehlásku tuto bylo by mohlo způsobiti samo -e- přípony -tel-; ale přehlasovací moc tohoto je rušena, kdykoli dálejšek koncovky je tvrdý a
