414ᵃ, na moſazy Comest. 15ᵇ, železo všecky moſazi krotí t. 185ᵃ, dvéře přikryl mosazem Hlah. 2. Par. 4, 9; poněvadž dokladů rozhodných pro vzor meč při substantivu tomto není, nelze tvrditi, že by na př. dat. mosazi nebo instr. mosazem byly podle vzoru meč, když také podle vz. kost a dub býti mohou.
řetěz, stsl. retęzь pol. wrzeciądz, tedy z býv. retęzь, patří sem, ale uchyluje se do vz. dub. Pády, ve kterých se to jeví, jsou: sg. gen. kus rzetyezie Pass. 357, pekelného rzetiezie Hrad. 129ᵃ; rzetieza Comest. 74ᵇ,z řetéza Vel. Jg., rzetiezu mého Koř. 2. Tim. 1, 16, u řetězu Vel. Jg., rzetiezu vozního KolEE. 170ᵇ (1704); – sg. dat. stč. řetězu, -ziu, -zi (nedolož.); nč. řetězu; – sg. lok. stč. řetězi; v tomto rzetyezu Koř. Efez. 6, 20, na řetěze Us. Jg.; – du. dva rzetyezie Pass. 395; (dva) rzetiezy zlatá Ol. Ex. 28, 24; – pl. nom. spadechu rzyetyeze EvOl. 183ᵇ (ze řetězě, ale mohlo by býti také dial. m. -zy), ty rzetyezie Pass. 395; zlámal rzetiezy Ol. Lev. 26, 13, zlamováše rzetiezi catenas Koř. Mark. 5, 4; – pl. lok. stč. řetězích; na rzetieziech Ol. Ezech. 19, 4; – pl. instr. stč. řetězi; něco řetězy svázati Dobr. Jg.
Slez, z nár. jména Silingův, srov. I. str. 55, tedy z býv. slęzь; patří sem, ale přenáší se do sklonění tvrdého: horní a dolní Slezy Zlob. Jg.
Zderaz, z -radjь; tedy na př. náležité stč. podle Zderazye Pulk. 175ᵇ, ten kostel Zderazem nazvachu DalC. 52, a odchylkou analogickou: z Zderazu Let. 1039, níže Zderazu TomP. 1, 276, na Zderazu Háj. 62ᵇ, t. 226ᵇ, na Zderaze TomP. 1, 22, t. 156 a j.
-hoz a -choz, -z ze -zь, a toto z -djь, podle původu svého též patří sem, ale v nč. mají sklonění tvrdé: o výhozu Krok Jg., býti na výhoze Us., do přijchozu Krista Ježíše Beck. 2, 166, Češi přjchozu nepřátelského očekávali t. 2, 588, po jejím sem pržichozu KolH. 46ᵇ (1721), žádal weychozu, k veychozu exc. Jg.; dokladů starých neznám.
Srov. při vzoru dušě subst. -za gen. -zy atd. místo -zě ze -za § 184.
4. Některá substantiva jsou v jazyku tvaru dvojího, z nichžto jeden jest masculinum kmene -jo, druhý pak rodu a kmene jiného. Tvary kmene -jo jsou ovšem při sklonění tomto, kdežto tvary parallelních kmenů jiných jsou při skloněních svých příslušných. Zde nám jde hlavně o sklonění -jo. Na př. vedle náležitého neutra stč. dřěvce, městce, trdlce vyvinulo se i masc. dřevec, městec, trdlec, boží dřewce Háj. herb. 199ᵃ a boží dřevec Us., Heřmanovo Městce a Heřmanův Městec Us., trdelcze mortellulus Lact. 107d a trdlecz t.; – vedle masc. krádež, lúpež jest i stejné fem., na př. masc. všeho kradezie Otc. 127ᵇ, i žádného krádeže nečiníme Alxp. 103, v krádeži zakletém Hlah. 1. Par. 2, 7, ſkradezzem furtive Ol. Job. 4, 12, tijm kradežem Háj. 240ᵃ, kradežowé BiblB. Mark. 7, 22; fem. takowú kradež Háj. 239ᵇ, nč. krádež fem. Us.; – lupez mnohý spolia magna ŽWittb. 118, 162 a ŽTom. tamt., má ten lupez opověděti Řád. pz. 95,
