červenobýl a j.), -cel (-cíl, -cejl, jitrocel, ranocel, skorocel) – na př. čtvrtci gitrocéle Háj. herb. 280ᵃ, k gitroceli t. 132ᵇ–, čepel, čmel, daněl, datel, -drhel (zádrhel), dundel uzlík, hřídel, huhel huhlání, chmel – na př. podobenství chmele Háj. herb. 204ᵇ, o chmeli t. 385ᵇ –, chramostýl, chřístel (křístél, ale chřástal gen. -a, v. § 48) – na př. chrzieſtele a jastřába Ol. Lev. 11, 16 –, chumel, chundel, jetel, kašel, korhel (přetvořením z něm. Chorherr, sr. I. str. 350), koukol – na př. nasál jest kukole Koř. Mat. 13, 25, okukoli t. 13, 36, z kaukole Háj. herb. 93ᵇ –, koupel (pokud je masc.), král, křemel, -mel (dobromel, hadromel, námel), mol – na př. pro mole Háj. herb. 69ᵇ, (popel) mole zapuzuje t. 199ᵃ –‚ motýl – na př. toho motayle Háj. 387ᵇ, vezmi motayle a maž se jimi Chir. 308ᵇ, jednomu motyli BrigF. 84 –, obratel, ocel (pokud je masc.), pytel (z němč., staré), rýl stirps, sopel, střcchýl, svisel svislý přístřešek, svízel jetelová palička, topol – na př. bílého topole Háj. herb. 33ᵃ, k černému topoli t. 35ᵃ a j.– uhel carbo, úl – na př. do vle Hrub. 226ᵇ –, vítěl vítání, vízel stč. viezel (rostl.), -vrhel (zvrhel, vyvrhel, povrhel), -vrtel (obrtel podvrtel), žel – na př. k zzely EvOl. 112ᵇ –.
Odchylky vznikají a šíří se časem a stávají se druhdy i pravidlem Na př. za náležité sladomel gen. sladomele, Pawla Sladomele KolČČ. 57ᵇ (1545), je nč. sladomela Jg.‚ za vinopal gen. -e, Bernartha winopale t. 27ᵇ (1545), je nč. vinopala Jg.; – Černobýl kladou Pelzel² 30 a Nejedlý 126 za tvrdé, patrné podle obecného gen. -bejlu atd. m. -býle; – a podobně říká se ob. koukol gen. koukolu, mol gen. mola, motýl gen. motejla, topol gen. -u, oul gen. -u atd. – Častěji vyskýtá se odchylka tato při příjmeních, jež jsou vzata z appellativ sem patřících, a šíří se tu zvláště v době nové; na př. Chmel, Mathauſſe Chmele KolČČ. 398ᵇ (1565), Pawla Chmele t. 153ᵃ (též) a nč. pana Chmela;–Datel gen. pana Datla,– Jetel gen. pana Jetela, – Koukol gen. Koukola Kott s. v., – Motýl gen. pana Motýla, – Pytel gen. pana Pytla, Strašpytla, – Suchomel gen. pana Suchomela atd.
3. Substantiva s kmenovým -z z býv. -z patří sem, ale některá přecházejí odtud do sklonění jiných. Zejména:
mosaz, které podle původu svého z massing, sr. střhněm. messinc atd., a podle pol. mosiadz gen. mosiędzu masc. patří ke vzoru meč, mívá sklonění tvrdé podle dub a bývá i fem. vzoru kost. Na př. podle dub: z moſazu Ol. Ex. 27, 3, k moſazu Koř. Zjěv. 1, 15, rytie moſazu Comest. 15ᵇ; – podle kost (fem.): z přečisté moſazy Ol. 2. Par. 4, 16 a Ben. tamt., mnoho moſazy aeris Ol. 1. Par. 18, 8, z střiebra i moſazy t. Ex. 35, 32, z moſazy t. Ex. 27, 19, přikryješ jej moſazy aere t. Ex. 27, 2, dvéře přikryl moſazi t. 2. Par. 4, 9, moſazi bez čísla Comest. 150ᵃ, zlatém a moſazý Ben. 2. Par. 2, 14, berla z moſazy Háj. 348ᵃ; – v některých nedosti zřetelných dokladech mohl by býti tvar podle meč, a také podle dub nebo kost, na př. podobni k moſazi Koř. Zjěv. 2, 18, k moſazy Otc.
