hráčmi, učitelmi Dolež. 35, ano i kupcmi t. 34, mužmi, mečmi (vedle muži, meči) Hatt. slc. 69. –
Vedle -mi jest vulgární -ma: měſýcma Rosa 85, s keyma VesA. 74ᵃ. s mečma BílQ. 2, 21, s rodičma BílC. 64, s koſyržma KolEE. 330ᵃ (1721) koňma Us., Suš. 464, a také konima Suš. 423.
Srov. stejné pl. instr. při vzoru chlap § 40.
3. Tvary -ěmi, sklesnutím jotace -emi, jsou novotvary podle sklonění ja-kmenů a vyskytují se od XIV stol. Na př. byczemy bit ML. 5ᵃ. s jedněmi kupezyemi PassKlem. 66ᵇ, s pány a ſſlechtyczemy Pulk. 77ᵃ, kněží oděné pytlemy Pror.26ᵇ, wladarzemi Lit. 1. Reg. 22, 7, ſ uiezniemi Kruml. 38ᵇ svými biczzemi Ol. Job. 19, 6, s gezdcziemy t. 3 Reg. 20, 20, nad mudrcziemy t. 1. Reg. 6, 5, wladarziemy t. 22, 7, všěmi kralemy t. 3. Reg. 4, 24, s dyediciemi Koř. Žid. 11, 9, mnohými bogemi HusŠal. 10ᵃ, byczemy ji bičováchu Lvov. 76ᵇ, mezi wiezniemi Comest. 107ᵇ, nazva je (starce) otcemi t. 173ᵃ (litera poslední radována); měſýcemi Rosa 85; s hoſpodářemi BílC. 118, s oſtrýma nožemi BílD. 466; kupcemi Dolež. 34, hráčemi, učitelemi t. 35.
Vedle -emi jest vulgární -ema: styrzmy kongema ListVrat. 1406, měſýcema Rosa 85, za paſtýřema BílD. 180, kljčema svýma BílA. 99, tancema BílC. 149, s mužema BílQ. 1, 78, mužema mýt. 333, mužema, nožema chrom. 268.
4. Koncovka -ami je ze sklonění a-kmenů, laš. nožami BartD. 112.
Místo -ami bývá zdloužené -ámi, nožámi BartD. 89 (stjick.), rodičámi t. 85 (též).
Jinou obměnou z -ami jest dial. -ama, mužama, kĺóčama Btch. 265 (dol.-beč.), nožama BartD. 17 (zlin), t. 89 (stjick.), nožama, zajicama t. 113 (laš.), knězama Suš. 427.
V nář. laš. jest vedle -ami, -ama také -oma deščoma BartD. 113.
Srov. stejné tvary v pl. instr. vzoru chlap § 40.
Měna kvantity kmenové ve vzoru tomto.
69. 1. O dloužení slabiky kmenové v pl. gen. tvarů bez -óv v dial. hrjebenéc BartD. 42 (hrozenk.), do Bojkovíc, Boršíc t. 39 (súch.), a krácení v chod. zajíc-zajeců atp. v. nahoře § 65.
2. Kromě toho vytknouti jest kvantitu měněnou v subst. (jednoslab.) kůň, hnůj, lůj, gen. (dvouslab.) koně, hnoje, loje atd., odchyl. pl. dat. kuonom DalC. 13; srov. stejnou změnu ve vzoru chlap § 41. – Subst. déšť má náležitý gen. dště atd.; analogií však zachovává se samohláska přes míru náležitou a bývá gen. déště, déſſtě Br. Jer 3. 3, t. 14, 4, do déšča BartD. 9 (zlin.), a také deště, deſſtě Br. Ezech. 1, 28; jsou tu pak vlastně dvoje tvary, déšť gen. déště atd., a dešť gen.
