pro -όν: do konczow ŽGloss. Deut. 22, ot krayow 134, 7, ciuzích krayow SvD. 4, myezzyeczow LMar. 6, ſczenczow ŽWittb. 56, 5, devět mieſſieczow Hrad. 67ᵃ, mnoho ſwatokradczow t. 115ᵇ, mnoho kroſſow t. 133ᵃ, konow t. j. koňóv DalC. 13, bez nyemczow t. 63, šest mieſieczow Pass. 344, od muzow t. 299, towarziſſow t. 425, ſiekaczów lesných (tak v rkp.) Ol. Deut. 29, 11, otczow mých Ben. 2. Par. 22, 15, diediczow KolB. 1524 atd.; –
pro -iev, -év, -ív: padesát kolacziew Hrad. 137ᵃ, těch kolacziew t., oracziew t. 114ᵇ, klicziew desět t. 131ᵇ, ſlechticziew mnoho t. 100ᵃ, svých rytierziew t. 93ᵃ, paterziew 110ᵃ, zlodiegiew t. 114ᵃ a 115ᵇ, všěch zvolenczyew Modl. 37ᵃ, myeſyeczyew t. 59ᵃ, wyeznyew nezprostil t. 119ᵃ, do kragyew t. 128ᵃ, grošiev List. r. 1388 (Výb. I, 1019), deset muzyew EvVíd. Luk. 17, 12, třidcěti tyſyczyew PassKlem. 105ᵇ, z tiſicíew (tak v rkp., délka tu dosvědčena) HusŠal. 89ᵃ, šest set tiſycziew mużiew Ol. Ex. 12, 37, těchto obyczegiew t. 12, 25, ku posilevání ohnyew t. 35, 14 a j., nemnoho ohniew KabK. 34ᵃ, – vhlew ohnivých Ol. Ezech. 1, 13, pět kralew t. Jos. 10, 5, tvých meczew Hod. 87ᵃ, všech mudrczew Orl. 85ᵃ, – devět myeſyeczyw PassKlem. 178ᵇ, obyczegyw ctných ROtcP. 341; –
pro -ó: mnoho nyemczo DalC. 93; –
pro -uov: kroczeyuow Mill. 57ᵇ, Lobk. 88ᵃ, srdce mužuow Ben. 2. Reg. 15, 6, diediczuow KolB. 1524, Tiſycuow Háj. 323ᵇ atd.; v Mill. 53ᵃ čte se: ritieřstva i pieſſcouow, m. pěšcuov; –
pro -uo: tesařuo Lobk. (Výb. 2, 1115), dobrých obyezeguo KřižB. 75ᵃ, diediczuo KolB. 1524, šest mužuo Háj. 109ᵃ a j., groſſuo VelKal. 126; –
pro -ův, -ů: Tiſycuw Háj. 323ᵇ, groſſu českých KolČČ. 415ᵃ (1565), pět groſſu Lún. list. 1611, nč. oráčův, -ů Us.
O chronologii variant -óv, -uov atd. platí totéž, co při genitivu plur. chlapóv atd. pověděno; -iev atd. vyskytuje se dialekticky v XIV a XV stol.; častěji jsou tvary několikeré vedle sebe, na př. v KolB. 1524 -óv, -uov a -uo.
Dialekticky jest změnou hláskovou -um m. -ův: pět grošum BartD. 2, 37 (han., místy).
Místo -ů (= -ū) vyskytuje se změnou hláskovou také -ou, na př. je na něm žencou vejše práva Suš. 554, – a analogií, přejetím totiž koncovky -ch ze sklonění zájmenného a složeného, také -ůch, na př. nožůch BartD. 67 (val.) a 87 (stjick.). –
Srov. pl. gen. chlapóv atd. v § 37.
V nář. chodském je zajíc pl. gen. zajeců, koncovka kmenová zkrácena; taktéž je tu gen. krajeců, a podle toho i sing. krajec m. krajíc, chod. 38. –
3. Tvary -í jsou podle pl. gen. hostí, znamení atp. Vyskytují se
