Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<103104105106107108109110111>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

ſládkowic kráva t., upalte ji kantorovic Stasu Čelak., stalo se to za Václava Křížovic TomP. 3, 608, mistra Martina Kunšovic t. 4, 93, ulice Kunšovic t. 4, 260, Jozovi Bouchalovic Květy 1892, I. 144, s Anežkou Koštálovic t., Lidka Vaňkovic Erb. Pís. 439, tu sousedovic Lenorku t. 462, mlynářovic zahrada Us. atd. Změnou hláskovou jest -ojic místo -ovic, Vondrojic panenky Erb. Pís. 241, doudl. tesařojic Kotsm. 21 atd.; změna táž jako v sg. dat. -oji, -oi z -ovi. Přívlastková funkce těchto slov svádí k domnění, že jsou to prý adjektiva, ale nesklonná; tak vyslovují se Drachovský 1660 str. 67, po něm Rosa 1672 str. 113, Tomsa 1782 str. 195 a j.

Tvary bez -óv mívají poslední slabiku dialekticky zdlouženu, na př. hrjebenéc BartD. 42 (hrozenk.), do Bojkovíc t. 39 (též), Boršíc t. 39 (súch.)

Jmen jiných, která po jednotlivu v tomto tvaru se vyskytují, jest velmi málo. Zejména to bývají:

-tel, přietel pl. gen. přátel, a krom toho obyvatel, v. doleji § 71 č. 2; muž, král, bezpečenstvie jehož ženy bez muz nemají Kat. 28, v té zemi mnoho toho jména (t. jména Antiochus) kral bylo Apoll. 128ᵃ, příklady ojedinělé; –

živočišná -nec, -enec, na př. dvé holubenecz Ol. Lev. 12, 8, po dvém gehnecz t. Cant. 4, 2, (lvice) jmějíše patero kotenecz to jest lwyczenecz Otc. 311ᵇ, (mnich) pohladi rukú lwyczenecz těch t. 312ᵃ, mnoho kurzenecz Mand. 18ᵇ, z kuṙenec Baw. 58, slepic a kurzenecz dosti Lobk. 126ᵇ, jejich ſſtienecz catulorum Ol. Job. 38, 39, čtvero stienec Baw. 47; dial. hrjebenéc BartD. 42 (hroz.); –

jiná, neživotná, nejčastěji s koncovkou -c: měsiec, devět miezziecz minu Pil. d, že pět miezziecz ho neviziu LMar. 31, obyčejné však –óv atd.; – tisiúc, desět tyuſſiucz ŽKlem. Deut. 30, desět tyuſiez ŽWittb. 90, 7 atd., pět tyſſycz AlxV. 377 atd., ale také s koncovkou -óv: dvadcěci czizuczow AlxH. 2, 29 a 3, 26, desět tyſſiuczow ŽKlem. 49ᵇ atd., nč. pět tisíc, mnoho tisíc, mnoho tisícův Us., tisíc und tisíců Dobr. Lehrg.² 178; – střěvíc, do ſtrziewicz Chir. 85ᵇ, kázal sobě podati tṙewijcz lýčených Háj. 11ᵃ, z ſtṙewic Puch. 667ᵃ, nevzalas barevných střevíc Pam. 3, 142, jeden pár Střewic Beck. 2, 147, střevíc und střevíců Dobr. Lehrg.² 178; – rukávec, u každých rukávec Suš. 397; – s koncovkou jinou: peněz, šest penyez DalC. 94, beſpenyes Mast. 183, za dvě stě penyez Krist. 54ᵇ, lidé penyez nic nedbajíc Pass. 327 atd., dosud tak, vedle -óv, v. doleji § 72; mandel, věrtel 14 mandel ječmene KolEE. 4ᵃ (1666), (pět) mandel žita t. 181ᵇ (1678), pět mandel, pět věrtel i -lů Us. –

Srov. pl. gen. chlap atd. v § 37.

Tvary -óv jsou podle sklonění -ŭ a jsou pravidlem již v době staré a dosud; jejich koncovka -óv mění se dále v -ó, -uov, -uo, -ův, -ů, a dial. stč. také v -iev, -év, -ív. Příklady

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 16 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).