objednal sobě řečníka neb tlumače, který s ním tam v Konstantinopl celé tři léta strávil, a oba do sebe se tak zamilovali, že muž onen opustiv ostrov Kandia s ním do Čech na Petčky se navrátil, kterémuž on pán Marek mezi Pečkami a Dobřichovem krásnou tvrzku z dvěma domečky, jakož i zahradu založil, jemu daroval, a to místo dostalo jméno Kandia a se tak posavade jmenuje. Také upsáno jest, kterak chtěje Pečky prodati, panu hejtmanovi poděbradskému psal, aby pro památku také jeden díl Peček od něho odkoupil, což se i také stalo.
Ves Velim.
Ta vesnice patřila již hned v roku 1303 pánům Jeníškům z Malého Ouvezda, čehož důkaz jest tam na zvonu prostředním k nalezení. V roku 1480 koupili tu vesnici Viktorín a Jindřich knížata minsterberský. Císař Maximilián daroval té vesnici svobodu, aby mohli pozůstalé dědictví přátelům svým i také na cizí panství odkazovati. A tím nyní mnozí říci chtějí, že by osvobození ode všech platů, a to že jim od vrchnosti poděbradské mocně odňato jest, však ale jakž tuto uvedeno, žádných svobod jinších tam se neobsahuje.
Pán Škopek z Dubu koupil sobě tam statek, a pan hejtman Christoph Metih z Čechova povolil jemu pivovárek, by pro sebe mohl na čtyři sudy vařiti.
Sokoleč.
Tu vesnici založil hejtman poděbradský Oněk Kamenický v roku 1482, a jest upsáno takto: „Já zakládám vesničku sokolčí, kde by se pro kratochvilný lov knížat minsterberských sokoli hytati a lapati mohli, a tato budiš jim zpráva: 1. Kdo by na lov sokolčí nešel, jsa k tomu nařízen, povinen dáti bude zajíc u souseda na čtyři kroše pro pití. 2. Ženy nezvolné, která by řekla k své sousedce „ty mošno“, neb muži „ty pse“, dá pět pytlů a sice dva rychtáři velimskému a tři na zámek poděbradský. 3. Povalečův ať u vás nemáte. A za 4. platy do sv. Jiří ať máte spravené“.
Pinov a Předhrad.
Vesnice Pinov neb Pňov nachází se již hned od roku 1220, když sobě Koutský farář na Hoře Kutné duhovní právo osobovati chtěl, však ale toho nedocílil.
Chce se řícti, že tu blíže u vsi nějaký slavný
